Éósforos

Éósforos
Děti	Daidalion Aegle Hesperis
Rodiče	Kefalos, Astraios a Kéfalos a Éós
Příbuzní	Eosfóros (bratr) Chione[1][2] a Autolykos (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Éósforos (latinsky Eosphorus), jinak také Hesperos či Fosforos, je v řecké mytologii synem bohyně ranních červánků Éós a Titána Astraia. Jako jeho otec bývá uváděn také obr Atlás či Kefalos, syn boha Herma.

Éósforos je bohem jitřní hvězdy a zároveň jejím zosobněním. Vychází na oblohu ještě před bohyní Éós, bohyní ranních červánků, Aurorou. Bývá nazýván také Večernicí, vycházel-li večer. Jiné jeho jméno je Zářný, latinsky Lucifer.

Je zobrazován jako nahý mladík, který s pochodní v ruce běží před svou matkou. Přináší světu a lidem každodenně ranní světlo.

V mýtech je uváděn jako otec trachínského krále Kéýka, vášnivého mořeplavce, který doplatil na svou bezbřehou odvahu a za prudké bouře nakonec ztroskotal a byl vyvržen na břeh. Jeho manželka Alkyoné chtěla zemřít zároveň s ním, ale bohové to nedopustili. Proměnili je oba v ledňáčky.

V římské mytologii se Éósforos vyskytuje se jménem Lucifer (lat. Lucifer je doslovný překlad řec. Φωσφόρος (fósforos), neboli Světlonoš).^[3] Teprve mnohem později se v křesťanských knihách objevuje jako kníže pekel, kam se dostal pro svůj odbojný vztah proti Bohu.

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
• Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
• Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Éósforos na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Fósforos v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích