Žeravice
Hlavní ulice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bzenec
Obec s rozšířenou působností	Kyjov (správní obvod)
Okres	Hodonín
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°1′22″ s. š., 17°14′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	996 (2024)[1]
Rozloha	7,00 km²[2]
Katastrální území	Žeravice u Kyjova
Nadmořská výška	260 m n. m.
PSČ	696 47
Počet domů	358 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Žeravice 40 696 47 Žeravice [email protected]
Starosta	Lubomír Hradil
Oficiální web: obeczeravice.cz
Žeravice
Další údaje
Kód obce	586820
Kód části obce	196428
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žeravice jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji.^[4] Leží devět kilometrů východně od Kyjova.^[5] Obec se nachází v národopisná oblasti Slovácko, od roku 2002 je členem Mikroregionu Bzenecko.^[6][7] Obec je členem občanského sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu^[8], jehož cílem je všestranný rozvoj regionu^[9]. Místní farnost je součástí kyjovského děkanátu.^[10] Žije zde 996^[1] obyvatel.

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Žeravici odvozené od osobního jména Žerav totožného s obecným žerav - jeřáb (pták z čeledi jeřábovitých). Obyvatelské jméno mělo význam "Žeravovi lidé".^[11]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235.^[12] Na území dnešního katastru obce se na počátku 15. století nacházela ves Horenčice. Roku 1412 se již uvádí jako pustá.^[13] Vladislav Jagellonský povýšil 14. června 1503 Žeravice na městečko s právem pořádání trhů.^[12][14]

O zdejším působení Jednoty bratrské existují záznamy z roku 1515 a 1517, kdy je Vilém Prusinovský z Víckova obdaroval věcnými dary jako poli, lukami, vinicemi i lesem a mnohými výhodami. Českobratrský sbor v Žeravicích vznikl za podpory rodu Podstatských z Prusinovic kolem roku 1536. Žeravice byly jedním z hlavních sídel Českých či Moravských bratří.^[15] Mnoho se jich přistěhovalo asi kolem roku 1538 (za pánů Podstatských z Prusinovic) po velkém pronásledování Bratří v Čechách. Páni ze Zástřizl (tehdejší držitelé Žeravic), se k této víře hlásili, díky jejich náklonnosti jim zde dovolili bydlet.^[16]

Z Čech byly na Moravu převedeny důležité bratrské synody a mnohé z nich se konaly v Žeravicích. Nejpamátnější pro vývoj Jednoty bratrské byla synoda konaná 25. dubna 1616 zde bylo ordinováno na kněze 32 českobratrských bratří. Jedním z nich byl tehdy 24letý Jan Amos Komenský, který následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské.^{[17] [16]}

Z životopisu exulanta Tobiáše Kučery (1671 – 1757) vyplývá, že v době pobělohorské při rekatolizaci českých bratří praktikovala římskokatolická církev v Žeravicích u českých bratří oslí pohřby.^[18]

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 1 055 obyvatel, z nichž se 430 (40,8 %) přihlásilo k české národnosti, 300 (28,4 %) k moravské, 10 (0,9 %) ke slovenské, 1 k Slezské a 1 k německé. 270 (25,6 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 468 (44,4 %) obyvatel označilo za věřící, 331 (31,4 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 10 k Církvi československé husitské a 1 ke Svědkům Jehovovým. 201 (19 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 385 (36,5 %) na otázku víry neodpovědělo.^[19]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.^[22]

• Základní kámen kostela položil jeho patron Hanuš Dětřich Petřvaldský v roce 1722. Za jeho velkého materiálního a finančního přispění byl dostaven v roce 1728 a zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele. Při požáru obce v roce 1775 byl kostel zničen a jeho obnova byla dokončena v roku 1803.^[12]
• V interiéru jsou obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta z roku 1897 od Joži Uprky.^[5] Věžní hodiny z roku 1876 byly v roce 1912 vyměněny. Roku 1899 byly pořízeny varhany a v roce 1906 oltář z kararského mramoru. V kostele se nachází hrobka Marie Crestencie z Petřvaldu.^[5]
• Půdorys kostela má tvar kříže o délce 35 m a šířce 19 m.

• Památník byl vybudován v místech, kde stával sbor českých bratří. Byl to dříve katolický kostel, který přízní žeravských pánů přešel do vlastnictví Jednoty bratrské. V roce 1971 byla na stěně domu osazena a slavnostně odhalena pamětní deska. Při rekonstrukci památníku v roce 1974 byla na zdech výklenku objevena torza, patrně církevního textu.^[16]
• Ze sboru zbyl domek, ve kterém je částečně zachován interiér, který slouží jako památník nejen pobytu bratrské komunity, ale také expozici lidového umění a řemesel, připomínající někdejší každodenní život na venkově. Zachovaly se zde fragmenty původních zdí sboru se zbytky církevních nápisů.^[5]

• Kaple byla postavena v roce 1689. Střecha je pokryta šindelem, který se údajně stále udržuje.
• Vnitřní výzdobu tvoří vyřezávaný oltář ze 17. stol., který byl renovován v roce 1926.^[5]

• kaplička u polní cesty do Bzence z roku 1861,
• kaplička u silnice do Ježova, z roku 1870,
• kaplička nad obcí u božích muk z roku 1913.^[5]

• Byl vztyčen v roce 1873 k ukončení epidemie tyfu.^[5]

• František Pivoda (1824–1898), učitel zpěvu a hudební kritik.^[23]
• František Weber (1826–1908), římskokatolický duchovní a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.
• Jakub Domanský (1885–1969), stavitel
• Josef Dřímal (1892–1980), československý legionář, důstojník, odbojář z období druhé světové války
• Jindřich Trachta (1921–2000), od roku 1954 vedoucí české kolonie Batayporã v Brazílii^[24][25]
• Pavel Ambros (* 1955), katolický kněz a člen řádu Tovaryšstva Ježíšova. V letech 1985 až 1990 duchovní správce místní farnosti.

• 
  Kostel Stětí svatého Jana Křtitele
• 
  Škola
• 
  Pomník padlým a socha T. G. Masaryka
• 
  Původní zástavba

• Slovácko
• Římskokatolická farnost Žeravice
• Jednota bratrská
• Jan Amos Komenský

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žeravice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Žeravice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Žeravice – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-07-24 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
• https://www.slovacko.cz/misto/pamatnik-jana-amose-komenskeho/