1. dynastie

1. dynastie ←  3100–2900 př. n. l.  →
Geografie Mapa raně dynastického Egypta
Hlavní město	Cenej
Obyvatelstvo
Jazyky	egyptština
Náboženství	egyptské náboženství
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Státní útvary a území
Předcházející 0. dynastie Následující 2. dynastie

1. dynastie je, podle Manehtova třídění, první ze staroegyptských královských dynastií. Je počátkem historické paměti Egypťanů – před ní Egyptu měli vládnout bohové. Egyptologové ovšem předpokládají, že i panovníkům 1. dynastie předcházeli králové, kteří disponovali jistou mírou centralizované moci. Tato skupina je z důvodu zachování posloupnosti nazývána jako tzv. 0. dynastie, i když jiní autoři ji řadí do 1. dynastie.^[1][2]

Dlouhá historie osídlení v severní části afrického kontinentu je také historií klimatických podmínek, které podle Milankovičových cyklů,^[6] kdy se zhruba ve 20000 ročních cyklech na Sahaře střídaly stavy pouštní se savanou, podle proudění severoafrických monzunových dešťů. V předdynastickém období došlo na Sahaře a sousedním Sahelu k dramatickému posuvu někdy kolem roku 5000 př. n. l., kdy výrazně mokřejší období umožňovalo rozsáhlý vegetační pokryv s mokřady, s četnou florou a faunou, populací lidí a jejich lokalizovaných osad.^[7]
Postupné vysychání Sahary v důsledku změn monzunového proudění k jihu, asi od roku ~5000 př. n. l., vedlo k putování populací ze západní Sahary k východu, zejména pak k řečišti Nilu a některým stabilnějším oázám, např. Fajjúm, případně také Dachla, Charga aj.,^[8] s dostatečnými zdroji vody. Soubor vnějších podmínek přispěl k větší kooperaci lidí v rozvíjejícím se zemědělství, zároveň také k sociální diferenciaci a s ohledem na roční klimatické cykly také k vytváření centralizovaných struktur s vládnoucí elitou. To vše patrně vedlo k formování dynastických relativně stabilních vládních systémů s podporou ideologických a náboženských představ.^[9][10]

Nakáda II. (Gerzean) (3500–3000 př. n. l.) byla kulturním obdobím, které se rozšířilo od delty Nilu až po núbijské hranice, přičemž většina rozsáhlejšího osídlení se nacházela s centrem v Abydosu. Malá společenství cihlových domů a budov se postupně rozrostla až do větších městských center, která brzy vzájemně soupeřila a vzájemně se napadala, zřejmě kvůli obchodu se zbožím a dodávkám vody. Tři hlavní městské státy Horního Egypta v té době byly Džanet, Nakáda (Horní Egypt v guvernorátu Kená) a Nechen (Hierakonpolis).Vládce Džanetu záhy dobyl Nakádu, poté také absorboval Nechen. Tyto války proti ostatním vedl král Štír I., ^{[pozn. 3]} jehož identita je, podle některých autorů sporná.^[5][15] Posledními doloženými králi předdynastického období byli již zmíněný král Štír a král Narmer,^{[pozn. 4][16][17]} ten posléze dobyl a sjednotil celý Egypt a je také považován za zakladatele 1. dynastie. Většinou je ztotožňován s faraonem Menim, i když L. A. Waddell ^{[pozn. 5]} dokládá jeho původ od Sumerů včetně podobnosti egyptských, sumerských a indických proto-dynastických hieroglyfů.^[14][18]
Přechod od popisované předdynastické doby až k formování sjednocené správy celého Egypta v 1. dynastii se odehrával zhruba v rozmezí let 3200–2950 př. n. l.^{[pozn. 6][19][20]}

1. dynastie

Král	trůní jméno	datace podle RCA[pozn. 7][21] př. n. l.	datce podle Beckeratha[22]	poznámky[1]
Meni/Narmer	Menes	~3250	3050–3007	Zakladatel dynastického období
Hor-Aha	Teti	3218–3035	3007–2975	Praktikoval umění medicíny; bojoval v Núbii a Libyi
Džer	Iteti	3130–3021	2975–2927	Obchodoval s Libanonem; dobyl Sinaj a Kanaán, sjednocení Egyptu
Wadži	Ita (Uadye)	2921–2867	2927–2914	Několik expedicí mimo Egypt; hladomor zpustošil zem
Merneit	Meryt-Neith	2970–2910	2914–2893	Královna, matka faraona Hor-Dena, ~20 let vlády jako regentka za nedospělého syna; asi manželka Wadžiho, (Uadye)
Hor-Den	Aret nebu shen Khasty	2945–2904	2914–2867	Bojoval na Sinaji; provedl hospodářský soupis země
Adžib	Adyib (Merbiap)	2921–2886	2867–2861	Považován za uzurpátora; období politických zmatků
Semerchet	Semsem	2921–2867	2861–2853	Považován za uzurpátora
Kaa	Qebeh_u	2916–2842	2853–2828	Pohřební komplex a chrám na Sakkáře[1]

Nekropole v Umm el-Káb, poblíž Abydosu, byla prvně prozkoumána Émile Amélineau od 1885 do 1899, archeologicky byly odhaleny jednotlivé hrobky. V dalších letech až do roku 1901, podrobně celé pohřebiště popsal a hrobky identifikoval Flinders Petrie.^[23] Patrně nejstarší z velkých hrobek (značená B18) je, podle nalezených předmětů, připisována králi Narmerovi - (Menimu). Je to stavba ohrazená cihlovou zdí o tloušťce až 2 m, hrobka má rozměry 8 x 4,8 m a hloubku 3 m. Na každé straně bylo pět dřevěných sloupů podpírajících dřevěnou střechu. Identitu Narmera jako prvního krále 1. dynastie potvrzuje Wilkinson.^{[pozn. 8][1][24]}

Hrobky dalších následníků se vyznačují podobnou stavebně jednoduchou cihlovou substrukturou, i když hrobky pozdější vykazují komplexnější architekturu, zejména patrnou u posledního krále Kaa značenou Q(26).^[25]

• 
  Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis. let; podle poměru isotopů kyslíku (¹⁴C/¹²C)^[6]
• 
  Terakotová figura ženy s křídly; předdynastické období cca 3400 př. n. l.
• 
  Král „Škorpion“ Djet
• 
  Hrobka Narmera v Umm el-Káb
• 
  Artefakt na zlomku nádoby z hrobky faraona Narmera
• 
  Hrobka v Nakáda, odkrytá J.Morganem 1897 [1]

• Newton I. 1728, Chronology of the Ancient Kingdoms Amended. London, UK
• J.Tonson, and J. Osborn and T. Longman. Beckerath von J., Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz, Germany: Verlag Philipp von Zabern. 1997
• Kitchen KA. Regnal and genealogical data of ancient Egypt;In The synchronisation of civilisations in the Eastern Mediterranean, Austrian Academy of Sciences Press 2007, ISBN 978-3700135272
• The Oxford history of ancient Egypt, editor Ian Shaw, Oxford University, 2000
• Krauss R, Warburton DA. Conclusions. In Ancient Egyptian Chronology , pp. 473–489. Leiden, 2006 , The Netherlands: Brill.
• Foley, J., Coe, M., Scheffer, M. et al.,Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa, Ecosystems (2003) 6: 524. ISSN 1435-0629, [2]
• VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9

• Předdynastická doba
• 2. dynastie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1. dynastie na Wikimedia Commons

Egyptské dynastie a další vládci (seznam dynastií a králů)
Předdynastická doba	„Dynastická rasa“ • 0. dynastie
Archaická doba	1. dynastie • 2. dynastie
Stará říše	3. dynastie • 4. dynastie • 5. dynastie • 6. dynastie
První přechodná doba	7. dynastie • 8. dynastie • 9. dynastie • 10. dynastie • 11. dynastie
Střední říše	12. dynastie
Druhá přechodná doba	13. dynastie • 14. dynastie • 15. dynastie • 16. dynastie • 17. dynastie
Nová říše	18. dynastie • 19. dynastie • 20. dynastie
Třetí přechodná doba	21. dynastie • 22. dynastie • 23. dynastie • 24. dynastie • 25. dynastie
Pozdní doba	26. dynastie • 27. dynastie (1. perská nadvláda) • 28. dynastie • 29. dynastie • 30. dynastie • 31. dynastie (2. perská nadvláda)
Řecko-římská doba	Makedonská dynastie • Ptolemaiovská dynastie • Římští císaři (do roku 395 n.l.)
Středověk	Východořímští a byzantští císaři • Umajjovci • Abbásovci • Fátimovci • Ajjúbovci • Mamlúci
Novověk	Vládci Osmanské říše • Dynastie Muhammada Alího • Prezidenti Egyptské republiky