Anaxandridas II.

Anaxandridas II.
Anaxandridas II.
Narození	Desetiletí do 560 př. n. l.; Sparta
Úmrtí	520 př. n. l.
Povolání	politik
Nábož. vyznání	náboženství ve starověkém Řecku
Děti	Kleombrotus; Leónidás I.; Kleomenés I.; Dorieus
Rodiče	král León
Rod	Agiovci
Příbuzní	Pausaniás a Nikomédés (vnoučata)
Funkce	spartský král
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Anaxandridas II. nebo Anaxandridás II. (starořecky Ἀναξανδρίδας) byl král Sparty z královského rodu Agiovců přibližně od roku 560 př. n. l. Do roku 520 př. n. l. Jeho spolukrály z královského rodu Eurypontovců byly Agasikles (vládl cca 575–550 př. n. l.) a Aristón (vládl cca 550–515 př. n. l.).

Rodina

Anaxandridas byl podle historika Herodota synem a nástupcem Leónta. Jeho manželství uzavřené s dcerou vlastního bratra bylo dlouho bezdětné a jelikož tím hrozilo vymření královského rodu Agiovců, efoři, vedení Cheilóntem krále přinutili, aby od ní odešel a pojal za ženu jinou. Druhé manželství záhy vyústilo v narození syna Kleomena. Anaxandridas se však navrátil ke své první ženě, s níž následně zplodil ještě tři syny: Dóriea, Kleombrota a Leónida.

Válka s Tegeou

Válku s Tegeou neúspěšně vedli už jeho otec León a dědeček Eurykratides. Anaxandridovi se po dlouhých bojích přibližně v roce 554 př. n. l. Tegeu podařilo dobýt. Tegea si z rozhodnutí Sparty zachovala jistou nezávislost ve vnitrostátních záležitostech, ale stala se jejím závislým spojencem. Pro Spartu to byl přelomový milník a stala se tak nejmocnějším státem na Peloponésu.

Založení Peloponéského spolku

Kolem roku 550 př. n. l. se pod vedením Sparty peloponéské státy s výjimkou Argu a Achaie, proti nimž byla iniciativa primárně mířena, sdružili do ústředně řízeného vojenského svazu, později známého jako Peloponéského spolku. Tento vojenský spolek v průběhu let sehrál důležitou roli při dosažení Spartské hegemonie v Řeckem světě.

Vítězství nad Argem

Pozici hegemona si na Peloponésu Sparta upevnila vítězstvím, kterého dosáhli Sparťané pod vedením Anaxandrida a jeho spolukrále Aristóna v roce 546 př. n. l. Nebylo to však vítězství konečné. Argos i nadále figuroval jako největší protivník Sparty na poloostrově.

Nástupnictví

Po smrti Anaxadrida, který vládl dlouhých čtyřicet let se z rozhodnutí Eforie a Gerúsia stal následníkem kolem roku 520 př. n. l. Syn jeho druhé manželky Kleomenes. O nástupnictví Kleomena rozhodli na základě Lykurgových zákonů, podle kterých se dědicem stává nejstarší syn krále.

Poznámka

V seznamech králů se Anaxandridas uvádí jako druhý, protože v seznamu králů z rodu Eurypontovců je uveden u některých antických historiků také Anaxandridas, který vládl přibližně sto let před ním. V seznamu králů Eurypontovců z těchto let vládne zmatek a někteří historici zpochybňují existenci Anaxandrida I., ale z hlediska existence tohoto jména v seznamech jeho existence není nemožná.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anaxandridas II. na slovenské Wikipedii.

↑ Dorieus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
↑ ^a ^b Cleombrotus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
↑ Pausanias. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
↑ Marcus Niebuhr Tod: Pausanias. In: Encyklopedie Britannica 1911.

Literatura

Pausanias (geograf), Periégésis TES Hellados
Herodotos, Historia

Související články

Seznam králů Sparty

[940dc2197196541b10801a7415c5148579c51b63-1] Dorieus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

[b9a70fff003810312168a0775102e1d1efb4fccd-2] Cleombrotus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

[94fed105b6d7dcb984eb76329c6a9966b3decf56-3] Pausanias. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

[d5186fcc8bb89b40402c42749e988223570cfb97-4] Marcus Niebuhr Tod: Pausanias. In: Encyklopedie Britannica 1911.

[1]

[2]

[3]

[4]