Anna Saská (1836–1859)

Anna Saská
	toskánská velkoprincezna
Úplné jméno	Anna Marie Maxmiliána Štěpánka Karolina Johana Luisa Xaverie Nepomucena Aloisie Benedikta
Narození	4. ledna 1836; Drážďany, Saské království
Úmrtí	10. února 1859 (ve věku 23 let); Neapol, Království obojí Sicílie
Pohřbena	Bazilika San Lorenzo, Florencie
Sňatek	24. listopadu 1856
Manžel	Ferdinand Toskánský
Potomci	Marie Antonie Leopoldina Toskánská
Rod	Wettinové
Otec	Jan I. Saský
Matka	Amálie Augusta Bavorská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Marie Saská, celým jménem Anna Marie Maxmiliána Štěpánka Karolína Johana Luisa Xaverie Aloisie Benedikta Saská (německy: Anna Maria Maximiliane Stephania Karoline Johanna Luisa Xaveria Nepomucena Aloysia Benedicta von Sachsen; 4. ledna 1836, Drážďany – 10. února 1859, Neapol) byla saská princezna z dynastie Wettinů a první manželka toskánského prince Ferdinanda.

Původ

Narodila se jako sedmé dítě (čtvrtá dcera) z devíti potomků pozdějšího saského krále Jana a jeho manželky Amálie Bavorské. Otec byl synem korunního prince Maxmiliána a jeho manželky Karolíny Bourbonsko-Parmské. Na trůn usedl v roce 1854 jako čtvrtý saský král z dynastie Wettinů. Otec její matky byl bavorský král Maxmilián I. Josef a matka její matky byla bavorská královna Karolína Bádenská.

Anna měla osm sourozenců: Marii (1827–1857), Alberta (1828–1902), Alžbětu (1830–1912), Arnošta (1831–1847), Jiřího (1832–1904), Sidonii (1834–1862), Markétu (1840–1858) a Sofii (1845–1867).

Život

Annin otec byl blízkým přítelem velkovévody Leopolda II. Toskánského; jejich rodiny byly spojeny řadou sňatků a záhy byl dohodnut i sňatek saské princezny s toskánským následníkem trůnu, budoucím velkovévodou Ferdinandem IV. Toskánským (1835–1908), s nímž se poznala dva roky před tím.

Manželství a potomci

Svatba se uskutečnila 24. listopadu 1856 v Drážďanech. Z manželství se narodila jediná dcera:

Marie Antonietta (10. ledna 1858, Florencie - 13. dubna 1883, Cannes), abatyše Ústavu šlechtičen v Praze, roku 1880 údajně uzavřela tajný sňatek s rakouským korunním princem Rudolfem Habsbursko-Lotrinským.

Po narození Marie Antonietty otěhotněla Anna záhy znovu. Při cestě do Neapole však svou druhou dceru potratila v důsledku tyfové horečky^{[nepřesný odkaz]} a několik dní poté, 10. února 1859, zemřela ve svých 23 letech i ona sama. 17. března byla slavnostně pochována v bazilice sv. Vavřince ve Florencii, zatímco v Neapoli byl vedle hrobek vévodů bourbonsko-sicilských v bazilice sv. Kláry vybudován její pomník.

Ferdinandův otec, Leopold II. Toskánský, se 21. července roku 1859 byl pod tlakem revolučního hnutí přinucen vzdát se trůnu ve prospěch svého syna a opustit zemi; tím se stal Annin vdovec pět měsíců po její smrti toskánským velkovévodou.

Ferdinand se znovu oženil v roce 1862 s Alicí Bourbonsko-Parmskou, jež mu porodila deset dětí.