Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Armádní sbor (anglickyCorps): obsahuje několik divizí a jejich podpůrné brigády, velí jí většinou generálporučík (Lieutenant General – LTG)
Divize (anglickyDivision): obsahuje několik bojových brigád, podpůrnou brigádu a někdy také leteckou brigádu, velí jí většinou generálmajor (Major General – MG)
Pluk (anglickyRegiment): obsahuje několik praporů, velí mu plukovník (Colonel – COL) nebo někdy podplukovník (Lieutenant Colonel – LTC)
Prapor (anglickyBattalion nebo Squadron u kavalérie): obsahuje dvě až šest rot (tj. 300–1000 vojáků), velí jí podplukovník (Lieutenant Colonel – LTC) a pomáhá výkonný hlavní rotmistr (Command Sergeant Major – CSM)
Rota (anglickyCompany nebo Battery u dělostřelectva nebo Troop u kavalérie): obsahuje většinou 3 nebo 4 čety (100–130 vojáků) velí jí Company Commander většinou v hodnosti kapitána (CPT), kterému pomáhá první seržant (1SG)
Četa (anglickyPlatoon): obsahuje 2 nebo více družstev, velí jí velitel čety (Platoon Leader) v hodnosti poručíka nebo nadporučíka (First/Second Lieutenant – 2LT/1LT), kterému pomáhá četový seržant(Platoon Sergeant) většinou v hodnosti seržanta první třídy (Sergeant First Class – SFC), každá četa má svého radistu (ang. Radio-Telephone Operator – RATELO) v hodnosti vojína první třídy (Private First Class – PFC) nebo specialisty (Specialist – SPC)
Družstvo (anglickySquad): obsahuje 2 fireteamy (8–10 vojáků), velí mu Squad Leader v hodnosti rotného (Staff Sergeant – SSG) nebo seržanta (Sergeant – SGT)
Fireteam: velí mu Team Leader v hodnosti seržanta (Sergeant – SGT) nebo desátníka (Corporal – CPL), skládá se ze 4 vojáků:
Team Leader (velitel týmu)
Granadier (granátometčík)
Automatic Rifleman (střelec z lehkého kulometu)
Rifleman (střelec)
V minulosti se v armádě USA používal celek pluk (anglickyRegiment), který byl mezistupněm mezi praporem a brigádou. Prapor byl spíše považován za složku pluku. Po roce 1957 se celek pluk přestal primárně používat a v současnosti je jen několik specifických jednotek mající toto označení a strukturu (např. 75th Ranger Regiment). Pluku velí plukovník (Colonel – COL).
V současnosti prochází americká armáda transformací, např. brigády budou v budoucnu hlavní bojová uskupení, namísto divizí. Tři typy bojových brigádních týmů (BCT) jsou:
Těžká brigáda se skládá z kombinovaných jednotek mechanizované pěchoty s obrněnými vozidly, a tankových jednotek M1 Abrams.
Pěchotní brigáda je tvořena zejména lehkou pěchotou, výsadkáři a parašutisty.
Stryker brigáda je nový typ bojového uskupení, které kombinuje mechanizovanou pěchotu používající nové obrněné transportéry Stryker.
Kromě těchto tří typů BCT jsou zde také vzdušné brigády, které zahrnují hlavně útočné helikoptéry AH-64 Apache a také transportní a jiné vrtulníky.
Jedna pěchotní brigáda, jedna Stryker brigáda a jedna vzdušná brigáda ve Schofield Barracks, jedna Stryker brigáda ve Fort Wainwright, Aljaška, a jedna výsadková brigáda ve Fort Richardson, Aljaška.
Mechanizovaná. Dva prapory mechanizované pěchoty, jeden prapor tanků M1 Abrams, jeden prapor polní artilerie, jeden prapor bojových inženýrů a jeden podpůrný prapor.
Americká armáda používá od roku 2007 novou uniformu s digitální univerzální kamufláží vhodnou do všech prostředí zvanou Army Combat Uniform (ACU). Tato uniforma nahradila starší BDU uniformy woodland a desert camouflage uniform.
Armáda USA v populární kultuře a ve filmu
Armáda Spojených států amerických, její mužstvo, v podobě celkové či přes jednotlivce resp. jejich postavy, byla mnohokrát zobrazena v populární kultuře, ať už v podobě knižní, divadelní a především televizní a filmové. Ve Spojených státech existuje i několik televizních kanálů přímo na toto téma (U.S. Military Television Network, The Military Channel, The Military Channel Live TV, American Heroes Channel).
Armáda umožňuje zapůjčit své muže, zbraně, dopravní prostředky a ostatní vybavení pro velkorozpočtové hollywoodské filmy a to zadarmo – pod podmínkou, že scénář projde jejím úřadem pro veřejné záležitosti (Public Affairs), pobočkou pro zábavní média, kde jej příslušní pracovníci přečtou, analyzují a navrhnou úpravy, na které producenti musejí přistoupit – týkají se mezi jinými toho, aby armáda Spojených států byla zobrazena v dobrém světle.[1][2] Produkci jsou pak přiděleni armádní konzultanti, kteří dohlížejí při natáčení, fungují jako odborníci v této oblasti a dohlížejí na průběh celé akce.
Problémy americké armády
Sebevraždy vojáků. Roku 2009 poprvé překonal počet sebevražd počet vojáků zabitých v boji.[3]
Invaze psychiatrie do armády za poslední dvě dekády – obrovské množství léků pozměňující stavy mysli, mající léčit psychologické problémy vojáků, ale s neprozkoumanými vedlejšími účinky pro jejich kombinace a zátěží 1,5 milionu dolarů na medikaci jednoho vojáka.[4]
Bezdomovectví válečných veteránů. Čtvrtinu bezdomovců tvoří právě váleční veteráni,[5] z 91-92 % jsou to muži, z 98 % svobodní,[6] z 76 % žijící ve městech, z 40 % zástupci minorit a risk stát se bezdomovcem je u veteránů dvakrát větší než u zbytku populace.[7]
O něco větší míra nezaměstnanosti válečných veteránů oproti ostatním.[8]
Obrovská spotřeba pohonných hmot, produkce výfukových zplodin a oxidu uhličitého, která má značné implikace na životní prostředí. Spotřeba CO2, jež je aktuálně na úrovni 35. místa v žebříčku spotřeby zemí světa, navíc není od roku 1990 připisována ani Spojeným státům ani zemím, na jejichž územích armáda operuje.
Zhoršená duševní i fyzická kondice vojáků specifických zahraničních misí. Notoricky známý je „syndrom války ze Zálivu“ s komplexními psychosomatickými příznaky; podobné syndromy se začínají objevovat i u veteránů z probíhajících nebo nedávno ukončených vojenských kampaní.
Munice z ochuzeného uranu – od počátku války v Iráku, kdy došlo k rozšíření použití munice z tohoto radioaktivního materiálu do civilních oblastí, koreluje míra jeho použití s množstvím narozených znetvořených dětí v těchto oblastech.
Bushova doktrína, která změnila princip o neútočení a měla negativní změnu vnímání USA ze stran zbytku světa.[zdroj?]