Artem Sitak |
---|
| Stát | Rusko Rusko (2002–2010) Nový Zéland Nový Zéland (2011–) |
---|
Datum narození | 8. února 1986 (38 let) |
---|
Místo narození | Orenburg, Sovětský svaz[1] |
---|
Bydliště | Auckland, Nový Zéland[1] |
---|
Výška | 185 cm[1] |
---|
Hmotnost | 83 kg[1] |
---|
Profesionál od | 2001 |
---|
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
---|
Výdělek | 1 042 007 USD |
---|
Tenisová raketa | HEAD |
---|
Dvouhra |
---|
Poměr zápasů | 5–6 |
---|
Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
---|
Nejvyšší umístění | 299. místo (11. srpna 2008) |
---|
Čtyřhra |
---|
Poměr zápasů | 155–174 |
---|
Tituly | 5 ATP, 13 challengerů, 15 Futures |
---|
Nejvyšší umístění | 32. místo (10. září 2018) |
---|
Čtyřhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | 3. kolo (2015) |
---|
French Open | 3. kolo (2018) |
---|
Wimbledon | čtvrtfinále (2018) |
---|
US Open | 2. kolo (2014, 2016, 2018) |
---|
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu |
---|
Australian Open | 1. kolo (2016, 2018, 2019) |
---|
French Open | 2. kolo (2017) |
---|
Wimbledon | čtvrtfinále (2019) |
---|
US Open | 2. kolo (2017) |
---|
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200911a11. září 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Artem Jurjevič Sitak (rusky Артём Юрьевич Ситак, Arťom Jurjevič Sitak; * 8. února 1986 Orenburg) je novozélandský profesionální tenista ruského původu, specializující se na čtyřhru. Do roku 2010 reprezentoval rodné Rusko a od sezóny 2011 začal po naturalizaci nastupovat za Nový Zéland.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2020 pět titulů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 299. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 32. místě. Trénuje ho Mason Fuller.[1]
V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Uzbekistánu, v němž prohrál první a vyhrál čtvrtou dvouhru. Uzbeci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.[3]
Starším bratrem je tenista Dmitrij Sitak.
Tenisová kariéra
Juniorská kariéra
V roce 2000, kdy mu bylo čtrnáct let, si připsal žákovskou trofej na Orange Bowlu v kategorii 14letých.
Premiérový start na grandslamové juniorce zaznamenal na Australian Open 2002, kde podlehl australskému hráči Christopheru Romanovi. Derniéru pak prožil v následující sezóně opět na Australian Open 2003. V úvodním kole nestačil na Korejce Hyun-Joon Suka.
Seniorská kariéra
Jako třináctiletý obdržel v roce 1999 divokou kartu do hlavní soutěže ozerovského turnaje ITF, kde jej v úvodním kole vyřadil Jevgenij Smirnov po dvousetovém průběhu. Náýsledující rok na stejné události deklasoval Denise Istomina v kvalifikaci, čímž dosáhl premiérové výhry na okruhu ITF. Do hlavní soutěže však neprošel po prohře v kvalifikačním kole s krajanem Teimurazem Gabašvilim.
Do prvního challengeru nastoupil v roce 2002 poté, co získal divokou kartu od pořadatelů na turnaj v Toljatti. Na úvod jej však přehrál Američan Thomas Blake. Premiérovou singlovou trofej vybojoval na události ITF v Koroljovu během srpna 2005. V třísetovém finále zdolal krajana Pavla Čechova.
Od sezóny 2011 reprezentuje na tenisových okruzích Nový Zéland, včetně účasti v daviscupové soutěži. V lednu obdržel divokou kartu do kvalifikace Heineken Open 2011, kde nenašel recept na francouzskho tenistu Ludovica Waltera.
Ve finále okruhu ATP Tour debutoval na červencovém MercedesCupu 2014 ve Stuttgartu, kde v deblové soutěži porazil s Polákem Mateuszem Kowalczykem favorizovaný pár Guillermo García-López a Philipp Oswald. Druhou trofej z této úrovně dobyl ve čtyřhře únorového Open Sud de France 2015 v Montpellier, kde po boku Novozélanďana Marcuse Daniella triumfovali nad dvojicí Dominic Inglot a Florin Mergea až v rozhodujícím dlouhém supretiebreaku poměrem míčů [16–14].
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 13 (5–8)
|
Tituly dle povrchu
|
tvrdý (1–5)
|
antuka (1–3)
|
tráva (3–0)
|
|
Tituly dle prostředí
|
hala (4–4)
|
venku (1–4)
|
|
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráč
|
soupeři ve finále
|
výsledek
|
Vítěz
|
1.
|
13. července 2014
|
Stuttgart, Německo
|
antuka
|
Mateusz Kowalczyk
|
Guillermo García-López Philipp Oswald
|
2–6, 6–1, [10–7]
|
Vítěz
|
2.
|
8. února 2015
|
Montpellier, Francie
|
tvrdý (h)
|
Marcus Daniell
|
Dominic Inglot Florin Mergea
|
3–6, 6–4, [16–14]
|
Finalista
|
1.
|
15. února 2015
|
Memphis, Spojené státy
|
tvrdý (h)
|
Donald Young
|
Mariusz Fyrstenberg Santiago González
|
7–5, 6–7(1–7), [8–10]
|
Finalista
|
2.
|
26. dubna 2015
|
Bukurešť, Rumunsko
|
antuka
|
Nicholas Monroe
|
Marius Copil Adrian Ungur
|
6–3, 5–7, [15–17]
|
Vítěz
|
3.
|
13. června 2015
|
Stuttgart, Německo 2
|
tráva
|
Marcus Daniell
|
Oliver Marach Fabrice Martin
|
6–7(4–7), 6–4, [10–8]
|
Finalista
|
3.
|
30. července 2017
|
Atlanta, Spojené státy
|
tvrdý
|
Wesley Koolhof
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
3–6, 4–6
|
Finalista
|
4.
|
24. září 2017
|
Mety, Francie
|
tvrdý (h)
|
Wesley Koolhof
|
Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin
|
5–7, 3–6
|
Finalista
|
5.
|
únor 2018
|
Bronx, New York, Spojené státy
|
tvrdý (h)
|
Wesley Koolhof
|
Max Mirnyj Philipp Oswald
|
4–6, 6–4, [6–10]
|
Finalista
|
6.
|
březen 2018
|
São Paulo, Brazílie
|
antuka (h)
|
Wesley Koolhof
|
Federico Delbonis Máximo González
|
4–6, 2–6
|
Finalista
|
7.
|
květen 2018
|
Estoril, Portugalsko
|
antuka
|
Wesley Koolhof
|
Kyle Edmund Cameron Norrie
|
4–6, 2–6
|
Vítěz
|
4.
|
červenec 2018
|
Newport, Spojené státy
|
tráva
|
Jonatan Erlich
|
Marcelo Arévalo Miguel Ángel Reyes-Varela
|
6–1, 6–2
|
Finalista
|
8.
|
březen 2019
|
Acapulco, Mexiko
|
tvrdý
|
Austin Krajicek
|
Alexander Zverev Mischa Zverev
|
6–2, 6–7(4–7), [5–10]
|
Vítěz
|
5.
|
červen 2019
|
Antalya, Turecko
|
tráva
|
Jonatan Erlich
|
Ivan Dodig Filip Polášek
|
6–3, 6–4
|
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Dvouhra (5)
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
poražený finalista
|
výsledek
|
1.
|
27. srpna 2005
|
F3 Koroljov, Rusko
|
antuka
|
Pavel Čechov
|
4–6, 6–4, 6–4
|
2.
|
9. března 2008
|
F6 McAllen, Spojené státy
|
tvrdý
|
Tim Smyczek
|
6–4, 6–2
|
3.
|
20. dubna 2008
|
F8 Little Rock, Spojené státy
|
tvrdý
|
Matthew Roberts
|
6–4, 6–3
|
4.
|
7. března 2010
|
F7 McAllen, Spojené státy
|
tvrdý
|
Mario Ančić
|
6–1, 6–4
|
5.
|
26. listopadu 2012
|
F2 Phnompenh, Kambodža
|
tvrdý
|
Alexander Ward
|
6–4, 6-7(3–7), 7-6(7–4)
|
Čtyřhra (28 titulů)
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráč
|
poražení finalisté
|
výsledek
|
1.
|
17. srpna 2003
|
Sergijev Posad, Rusko
|
antuka
|
Dmitrij Sitak
|
Alexej Agejev Alexandr Markin
|
6–3, 6–2
|
2.
|
3. prosince 2004
|
Dauhá, Katar
|
tvrdý
|
Dmitrij Sitak
|
Jaco Mathew Ravišankar Pathanjali
|
6–3, 6–3
|
3.
|
10. prosince 2004
|
Dauhá, Katar
|
tvrdý
|
Dmitrij Sitak
|
Jordan Kanev Ilja Kušev
|
7–6(7–5), 6–0
|
4.
|
17. prosince 2004
|
Dauhá, Katar
|
tvrdý
|
Dmitrij Sitak
|
Jordan Kanev Ilja Kušev
|
bez boje
|
5.
|
18. června 2005
|
La Palma, Španělsko
|
tvrdý
|
Dmitrij Sitak
|
Javier Genaro-Martínez Daniel Vallverdu
|
7–6(8–6), 7–6(7–4)
|
6.
|
27. srpna 2005
|
Koroljov, Rusko
|
antuka
|
Dmitrij Sitak
|
Viktor Kozin Alexej Miller
|
6–4, 7–6(7–4)
|
7.
|
15. ledna 2006
|
Stuttgart, Německo
|
tvrdý (h)
|
Stéphane Bohli
|
Philipp Marx Torsten Popp
|
6–3, 7–5
|
8.
|
19. března 2006
|
Lille, Francie
|
tvrdý (h)
|
Stéphane Bohli
|
Frederico Gil Filip Urban
|
6–1, 6–2
|
9.
|
25. února 2007
|
Trento, Itálie
|
tvrdý (h)
|
Dmitrij Sitak
|
Raphael Durek Joseph Sirianni
|
7–6(7–4), 6–3
|
10.
|
28. září 2008
|
Lubbock, Spojené státy
|
tvrdý
|
Roman Borvanov
|
Alex Bogomolov Dušan Vemić
|
6–2, 6–3
|
11.
|
8. listopadu 2009
|
Birmingham, Spojené státy
|
antuka
|
Tigran Martirosjan
|
Colt Gaston Michael Venus
|
6–3, 6–4
|
12.
|
15. listopadu 2009
|
Niceville, Spojené státy
|
antuka
|
Tigran Martirosjan
|
Sekou Bangoura Denis Kudla
|
6–4, 7–5
|
13.
|
28. února 2010
|
Harlingen, Spojené státy
|
tvrdý
|
Cătălin-Ionuț Gârd
|
Matej Bocko Vladimir Obradović
|
6–4, 7–6(7–3)
|
14.
|
6. června 2010
|
Ojai, Spojené státy
|
tvrdý
|
Leonardo Tavares
|
Harš Mankad Izak van der Merwe
|
4–6, 6–4, [10–8]
|
15.
|
8. srpna 2010
|
Peking, ČLR
|
tvrdý
|
Pierre-Ludovic Duclos
|
Sadik Kadir Purav Radža
|
7–6(7–4), 7–6(7–5)
|
16.
|
10. dubna 2011
|
Little Rock, Spojené státy
|
tvrdý
|
Nima Roshan
|
Taylor Fogleman Benjamin Rogers
|
6–3, 7–5
|
17.
|
19. června 2011
|
Morelia, Mexiko
|
tvrdý
|
Marcus Daniell
|
Ruben Gonzalez Carsten Ball
|
6–0, 6–3
|
18.
|
24. března 2013
|
Ipswich, Austrálie
|
tvrdý
|
Jose Statham
|
Jacob Grills Dane Propoggia
|
6–3, 6–1
|
19.
|
6. října 2013
|
São Paulo, Brazílie
|
antuka
|
Roman Borvanov
|
Sergio Galdós Guido Pella
|
6–4, 7–6(7–3)
|
20.
|
9. května 2014
|
Řím, Itálie
|
antuka
|
Radu Albot
|
Andrea Arnaboldi Flavio Cipolla
|
4–6, 6–2, [11–9]
|
21.
|
20. července 2014
|
Granby, Kanada
|
tvrdý
|
Marcus Daniell
|
Jordan Kerr Fabrice Martin
|
7–6(7–5), 5–7, [10–5]
|
22.
|
16. srpna 2015
|
Aptos, Spojené státy
|
tvrdý
|
Chris Guccione
|
Juki Bhambri Matthew Ebden
|
6–4, 7–6(7–2)
|
23.
|
březen 2016
|
Puebla, Mexiko
|
tvrdý
|
Marcus Daniell
|
Santiago González Mate Pavić
|
3–6, 6–2, [12–10]
|
24.
|
březen 2016
|
San Luis Potosí, Mexiko
|
antuka
|
Marcus Daniell
|
Santiago González Mate Pavić
|
6–3, 7–6(7–4)
|
25.
|
březen 2017
|
Guadalajara, Mexiko
|
Hard
|
Santiago González
|
Luke Saville John-Patrick Smith
|
6–3, 1–6, [10–5]
|
26.
|
září 2017
|
Štětín, Polsko
|
antuka
|
Wesley Koolhof
|
Aleksandr Buryj Andreas Siljeström
|
6–1, 7–5
|
27.
|
duben 2018
|
Alicante, Španělsko
|
antuka
|
Wesley Koolhof
|
Guido Andreozzi Ariel Behar
|
6–3, 6–2
|
28.
|
srpen 2020
|
Ostrava, Česko
|
antuka
|
Igor Zelenay
|
Karol Drzewiecki Szymon Walków
|
7–5, 6–4
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artem Sitak na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|