Düsseldorfská malířská školaDüsseldorfská škola byla malířská škola, která se rozvíjela v rámci širšího romantického hnutí od 1. poloviny 19. století,[1] až do roku 1918, většinou v souvislosti s královskou pruskou akademií umění v Düsseldorfu (Königlich-Preußische Kunstakademie). tento termín zavedli v letech 1828 až 1837 žurnalisté pro absolventy školy a okruh jejich následovníků. Školní výuku koncipovali první ředitelé akademie, Peter von Cornelius a zejména Friedrich Wilhelm Schadow který akademii vedl v letech 1826–1851.[2][1] a vytyčil směr tvorby jako jednotu poezie a přírody. Příslušníci této školy se věnovali krajinomalbě a zátiším, méně i figurální malbě. Jejich styl bývá někdy nazýván nazarénsko-romantický.[3][4] Schadowův okruh tvořili jeho žáci první generace: Theodor Hildebrandt, Eduard Bendemann (Schadowův zeť), Julius Hübner, Carl Friedrich Lessing, Christian Köhler, Heinrich Mücke und Karl Ferdinand Sohn. Přední členové školy obhajovali malování v plenéru a používali paletu s poměrně tlumenými barvami. Klíčovými příslušníky hnutí byli Karl Friedrich Lessing, Johann Wilhelm Schirmer, Andreas Achenbach, Hans Fredrik Gude a Oswald Achenbach. Schirmer byl v letech 1840-1854 profesorem Düsseldorfské akademie a od roku 1854 ředitelem nově zřízené umělecké školy v Karlsruhe.[5] Ve 2. polovině 19. století se škola rozvinula také dalšími směry, pronikla do nástěnných maleb, historických kompozic a realistické žánrové malby. Klíčovou osobností této fáze školy byl Alfred Rethel. Soukromou výukou se k düsseldorfské škole připojily také ženy-malířky, například Helene Marie Stromeyerová. Škola měla silný vliv na americkou Hudson River School. Galerie
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Düsseldorf school of painting na anglické Wikipedii.
Literatura
Související článkyExterní odkazy
Information related to Düsseldorfská malířská škola |