|
Dažbog Dažbog (též Dažboh, Dajbog, Dabog atp.) je slovanský bůh slunce. Bývá ztotožňován se Svarožicem a Chorsem. Martin Golema jej považuje za analogii indického Bhagy, boha rozdělujícího bohatství a majetek.[1] Písemné doklady o jeho kultu pochází pouze z východoslovanského prostředí, ale existují další doklady, které naznačují že mohl být ctěn i u západních a jižních Slovanů.[2] Jako hlavní božstvo ho dnes ctí rodnověrská organizace Rodná ukrajinská národní víra.[3] EtymologieJméno Dažboga je spojováno se staroslověnským dažd „dáti“ a praslovanským bogъ „bůh“, vykládá se tedy jako „bůh dárce“.[4] Jméno lze také vykládat z indoevropského kořene *dʰegʷʰ „hořet“.[5] To jej spojuje se severským bohem dne Dagrem a irským Dagdou, kterým byl též chápán jako „bůh dárce“. Dříve byl také spojován s výrazy jako je české déšť a ruské дождь, tedy jako božstvo deště, tento výklad byl však opuštěn.[6] Naproti tomu Viktor Martynov spojuje jméno Dažbog s avestánského dušbaγa/dužbaγa, „zlý bůh“ a jako opozici k němu chápe Striboga, jehož jméno vykládá z taktéž z avestánského śríbaγa „dobrý bůh“.[5] Poukazuje také na níže zmíněnou postavu Daboga. Tento dualismus připisuje Martynov vlivu zoroastrismu, manicheismu či bogomilství. Tato teorie však odporuje zmínkám o jeho solární funkci a celkovému rázu slovanského archaického náboženství.[5] Písemné pramenyV Ipatěvském spisu z počátku 15. století lze nalézt poznámky k překladu kroniky Jana Malaly, kde jsou nahrazena řecká jména bohů jmény slovanskými. Tyto poznámky mohly vzniknout v Bulharsku, pravděpodobnější však je že pochází z ruského prostředí.[7] Text zní:
 Na základě této pasáže je Dažbog jako syn Svaroga někdy chápán jako totožný se Svarožicem, známým z prostředí Polabských Slovanů jako hlavní božstvo kmene Ratarů a ve východoslovanském prostředí jako zbožštělý oheň. Tento výklad, objevující se například u Lubora Niederleho a Stanisława Urbańczyka, chápe theonymum Svarožic jako Patronymum, znamenalo by tedy "syn Svaroga".[8] Jiní badatelé, například Aleksander Brückner a Henryk Łowmiański, však považují toto jméno za deminutivum jména Svarog, Svarožic by byl tedy malým, nedospělým Svarogem, zatímco Dažboga pokládají za lokální formu Svaroga, jako nejvyššího slovanského boha.[9] Pověst dávných let uvádí Dažboga mezi božstvo jejichž modly vztyčil v Kyjevě kníže Vladimír:
Uvedený překlad je založen na chybějící tečce a spojce mezi jmény Chors a Dažbog v nejstarším přepisu textu. Tato skutečnost vede k názoru že se jedná o božstvo jménem Chors Dažbog. Chors byl nejspíše alanským bohem slunce, později Slovany ztotožněný s jejich solárním božstvem.[11] Ruská verze Liturgie svatého Jana Zlatoústého ze 14. století jej zmiňuje společně s Pereplutem a Stribogem.[12] Slovo o pluku Igorově označuje Rusy v následujícím verši za vnuky Dažboga:
Folklór a jména V srbském folklóru je známa bytost jménem Dabog, chápaný jako pozemský protivník křesťanského Boha - „Dabog car na nebi a Pán Bůh na nebesích“.[14] Jedná se nejspíše o degradaci slovanského božstva pod vlivem křesťanství, snad s přičiněním dualistického bogomilství. V Srbsku je znám také démon Daba a pohoří Dajbog.[14] V Polsku jsou od 14. století doložena osobní jména Dadzibog, Dadzbog, Daczbog a Dasbogowicz.[1] OdkazyReference
Externí odkazyInformation related to Dažbog |
