Dobrič

Dobrič Добрич
Pravoslavný chrám sv. Jiří
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	43°33′44″ s. š., 27°49′55″ v. d.
Nadmořská výška	225 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Dobričská
Obština	Dobrič
Dobrič
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	109,0 km²
Počet obyvatel	87 361 (2024)[1]
Hustota zalidnění	801,3 obyv./km²
Etnické složení	Bulhaři, Turci, Romové
Náboženské složení	pravoslaví, islám
Správa
Starosta	Jordan Jordanov
Oficiální web	www.dobrich.bg
Telefonní předvolba	(+359)-058
PSČ	9300
Označení vozidel	TX
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrič (bulharsky Добрич, rumunsky Bazargic) je město na severovýchodě Bulharska; jde o deváté největší město v zemi a o ekonomické a kulturní centrum oblasti Dobrudža. Leží 30 km od Černého moře a jeho letovisek, asi 50 km severně od Varny, 480 km od Sofie a 320 km od Staré Zagory. Administrativně je město totožné se stejnojmennou obštinou a žije zde přibližně 87 tisíc^[1] obyvatel.

První thrácké osídlení se datuje asi do 4.–3. století př. n. l., pocházejí z něj ojedinělé archeologické nálezy pohanských hrobů. V centru města byla objevena nekropole s pohanskými hroby z počátku první bulharské říše.^[2] K zániku zdejšího osídlení došlo patrně v první třetině 11. století v důsledku ničivých vpádů Pečeněhů, které vylidnily vnitrozemí Dobrudži.

Nepřetržité osídlení je zdokumentováno od konce 16. století v osmanském berním rejstříku, kde je zmíněna malá vesnice se 14 domácnostmi.^[2] O pouhé čtvrt století později byla obec již v dokumentech uváděna jako město při obchodní stezce k Černému moři. V letech 1646–1650 město navštívil Evlija Čelebi a zaznamenal zde přes 1 000 domů, asi 100 obchodů, 3 hostince, 3 lázně, 12 mešit a 12 škol.^[3] Obyvatelstvo i jeho správu tvořili většinou osmanští Turci, existenci regionálního centra dokládá i fakt, že se zde narodil turecký sultán Ahmed III.. Prosperita trvala do počátku 19. století, kdy tu žilo asi 12 tisíc obyvatel. Město bylo známo řemesly a obchodem s vlnou, lnem, kůžemi, ovčím sýrem a dalšími zemědělskými produkty z okolí.

První bulharští osadníci se sem stěhovali z východních částí Bulharska po rusko-tureckých válkách (1810, 1828, 1845). Po krymské válce sem přesídlila velká skupina Bulharů z oblasti Kotle (Котленско). Postupně vytvořili náboženskou a kulturní společnost. V roce 1843 postavili první bulharský pravoslavný chrám sv. Jiří (Свети Георги/Sveti Georgi), a v roce 1844 založili bulharskou školu. Během rusko-tureckých válek v letech 1806–1812 a 1828–1829 obsadila Dobrič ruská armáda, ale po Bukurešťském míru se vrátila turecká správa, která skončila 27. ledna 1878. Po obnovení bulharského státu byla oblast Dobrudže rozdělena: sever připadl Rumunsku, jih Bulharsku. V roce 1882 byl název města změněn z tureckého na bulharský Dobrič podle jména panovníka Dobrudže, bojara Dobrotiče. Po skončení druhé balkánské války v roce 1913 připadly Dobrič a jižní Dobrudža Rumunsku. Na základě dohody z Craiovy bylo město navráceno Bulharsku spolu s celou Jižní Dobrudžou. Politické nepokoje v prvních desetiletích 20. století a tři po sobě jdoucí bulharské války město poznamenaly. Kromě kostela a zcela přestavěné synagogy nemá stavební památky.

• Chadžoglu Pazarčik (Хаджиоглу Пазарджик / Hacıoğlu Pazarcık) – do roku 1882
• Добрич (Dobrič) – 1882–1913, 1916–1919 a 1940–1949, od 1990
• Bazargic – (Bazardžik) – 1913–1916 a 1919–1940
• Толбухин (Tolbuchin) – 1949–1990 (podle maršála Sovětského svazu Fjodora Ivanoviče Tolbuchina)

Město je převážně průmyslové se strojírenskou a textilní produkcí. Oproti prosperijícím přímořským letoviskům je zdejší cestovní ruch pouze tranzitní.

Ve městě jsou činné tři kostely bulharské pravoslavné církve, jeden kostel arménské církve a jedna mešita.

• Literární památník a rodný dům Jordana Jovkova, galerie umění, etnografické muzeum,
• Koncertní síň, adaptovaná z bývalé synagogy (postavené v roce 1887).
• Dva národně obrozenecké pomníky (bulharského chána Asparucha a etnické skupiny Gagauzů.
• Ocelová věž vysílače s vyhlídkovou restaurací, 147 metrů vysoká, postavena v roce 2000.

• Fotbalový klub FC Dobrudža Dobrič byl založen roku 1919, hraje ve 2. bulharské lize a provozuje stadion o kapacitě 12 500 sedadel.
• Mezinárodní tenisová asociace ATP zde každoročně pořádá tenisový turnaj mužů.

• Ahmed III. (1673-1736) - turecký sultán, narodil se zde
• Jordan Jovkov (1880-1937) - bulharský spisovatel, žil zde
• Dora Gabe (rozená Isidora Petrova Peysach) (1888-1983) - bulharká spisovatelka a politička židovského ruského původu
• Kadriye Nurmambet (1933-2023) - krymskotatarská folková zpěvačka zvaná Slavík Dobrudži, zdejší rodačka
• Emel Emin (* 1938) - krymský Tatar, básník, spisovatel a turkolog
• Ivan Barnev (* 1973) - bulharský herec, narodil se zde
• Miroslav Kostadinov (* 1976) - bulharský zpěvák, narodil se zde
• Preslava (* 1984) - bulharská pop-folková zpěvačka, narodila se zde

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):^[4]

K 15. prosinci 2024 ve městě žilo 86 879 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 99 179 obyvatel.^[7] Podle sčítání 7. září 2021 bylo národnostní složení následující:^{[8][p 1]}

•   Bulhaři: 62 298 (89.7 %)
•   Turci: 5 130 (7.4 %)
•   Romové: 1 457 (2.1 %)
•   ostatní^{[p 2]}: 559 (0.8 %)

• 
  Crám Nejsv. Trojice
• 
  Pomník chána Asparucha
• 
  Hodinová věž
• 
  Synagoga
• 
  Muzeum literatury
• 
  Pomník Gagauzům
• 
  Televizní věž s rozhlednou

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrič na Wikimedia Commons
• web města
• Info Dobrič

Města v Bulharsku podle počtu obyvatel
1 200 000+	Sofie
300 000+	Plovdiv • Varna
100 000+	Burgas • Ruse • Stara Zagora • Pleven
70 000+	Sliven • Dobrič • Šumen • Pernik • Chaskovo • Jambol • Pazardžik • Blagoevgrad
50 000+	Veliko Tarnovo • Vraca • Gabrovo