Ferdinand III. Kastilský zvaný Svatý (30. července nebo 5. srpna 1199? – 30. května 1252 Sevilla) byl králem Kastilie od roku 1217 a Leónu od roku 1230. Roku 1231 obě království trvale sjednotil, a pomohl tak položit základ Kastilské koruně a následně i dnešního Španělska. Úspěšně pokračoval v reconquistě, znovudobývání území obsazených Maury, a podařilo se mu získat velká území na jihu Pyrenejského poloostrova. Stejně jako oba rodiče pocházel z burgundsko-ivrejské dynastie.
Během Ferdinandovy vlády vzrostla politická moc měst, která se začala zúčastňovat dvorských sněmů, král podporoval rozvoj univerzity v Salamance. Zemřel roku 1252 a na jeho náhrobku v sevillské katedrále byly nápisy v kastilštině, latině, hebrejštině a arabštině.[1] Roku 1671 byl prohlášen za svatého a ve Španělsku jej uctívají pod jménem Fernando el Santo nebo San Fernando.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Související články
Externí odkazy