František Kutnar
František Kutnar (7. října 1903 Mlázovice – 11. září 1983 Mlázovice) byl český historik, zabývající se převážně národním obrozením. Povoláním byl středoškolský profesor, vyučoval na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici 10[1]. Měl strukturalistický přístup k historiografickému bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v odborných časopisech i v běžném tisku. Byl ovlivněn Josefem Pekařem (ovlivnil ho zejména nasměrováním na hospodářské dějiny) a Josefem Šustou, a to způsobem práce i tematicky. Věnoval velkou pozornost kolektivním faktům, sociálnímu a myšlenkovému rozvoji. Byl ovlivněn sociologií a psychologií, používal nejmodernější historiografické metody. PřínosJeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody funkčně strukturální analýzy – na každý fakt se dívá jako na složitý strukturovaný celek, skládající se z částí; každá část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt (například František Palacký uvažoval před rokem 1848 jiným způsobem, než po roce 1848). Takto přistupoval i ke složitým celkům. Z hlediska historiografického zmapoval kulturní a sociální průběh národního obrození, období osvíceneckého reformismu a období konce feudalismu (tedy první polovinu 19. století). DílaMezi jeho nejdůležitější díla náleží dvě monografie, myšlenkově velmi úzce spojené: Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus a Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu. V těchto dílech se zabývá národem jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k politice, náboženství a kultuře, hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření sociální skladby národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení. Druhým zásadním dílem jsou Přehledné dějiny českého a československého dějepisectví, dodnes základní učebnice dějin české historiografie. Pojednává o vývoji dějepisectví od počátků až po konec 30. let. První díl vyšel roku 1973, druhý roku 1977, většina nákladu však byla cenzurou zničena. Přepracované a doplněné vydání vyšlo roku 1997 - Jaroslav Marek doplnil některé pasáže, zároveň však byla vypuštěna Kutnarova kapitola o počátcích marxistického dějepisectví. Obrozenectví
Obecné dějepisectví
Dějiny rolnictví a dělnictví a lokální dějiny
OdkazyReference
Externí odkazy
|