František Schäfer
František Schäfer (3. dubna 1905, Břeclav[1] – 29. července 1966, Brno) byl český klavírista, hudební skladatel a hudební pedagog. ŽivotPocházel z hudební rodiny. Jeho otec, František Schäfer (1875–1962), byl profesorem hudby na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Svého syna vyučoval hře na klavír od tří let až do jeho vstupu na konzervatoř. Nejprve studoval na reálném gymnáziu v Příboře, ale již v době gymnaziálních studií byl mimořádným posluchačem dirigentského a klavírního oddělení brněnské konzervatoře. Na klavír byl nejprve žákem Ludmily Tučkové a po maturitě na gymnáziu se stal žákem Jaroslava Kvapila. Absolvoval již v roce 1925 a následující dva roky studoval na mistrovské škole v Praze u Viléma Kurze. Vojenskou službu absolvoval v Místku, Opavě a v Brně-Židenicích, ale po roce byl z armády propuštěn a nastoupil jako učitel hry na klavír na hudební školu v Moravských Budějovicích. V roce 1929 se stal korepetitorem a učitelem obligátního klavíru na brněnské konzervatoři. Byl rovněž korepetitorem Zemského divadla a studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1935 byl na konzervatoři jmenován řádným profesorem klavíru a působil zde až do své smrti. V letech 1946–1949 učil rovněž na Janáčkově akademii múzických umění, ale z politických důvodů musel toto místo opustit. Nicméně v roce 1958 se na Akademii vrátil. Během svého působení na obou školách vychoval Schäfer řadu významných českých umělců. Jako skladatel se věnoval převážně svému hlavnímu nástroji, klavíru, ale psal i hudbu komorní a symfonickou. Jako klavírista byl oceňován pro svou vytříbenou techniku a smysl pro slohovou čistotu. Jeho repertoár zahrnoval hudbu od baroka po hudbu 20. století. DíloKlavír
Orchestrální skladby
Komorní skladby
OdkazyLiteratura
Reference
Externí odkazy
|