Frederick Edwin Smith, 1. hrabě z Birkenheadu

Frederick Edwin Smith, 1. hrabě z Birkenheadu
Frederick Edwin Smith, 1. hrabě z Birkenheadu
Narození	12. července 1872; Birkenhead
Úmrtí	30. září 1930 (ve věku 58 let); Londýn
Alma mater	Liverpoolská univerzita; Wadham College; Birkenhead School
Povolání	politik, soudce, barrister, právník a spisovatel
Ocenění	Knight Bachelor
Politická strana	Konzervativní strana
Choť	Margaret Furneaux (od 1901)
Děti	Eleanor Smith; Pamela Smith; Frederick Smith, 2nd Earl of Birkenhead
Rodiče	Frederick Smith a Elizabeth Taylor
Funkce	člen 28. parlamentu Spojeného království (1906–1910); člen 29. parlamentu Spojeného království (1910); Člen 30. parlamentu Spojeného království (1910–1918); Solicitor General for England and Wales (1915); Attorney General for England and Wales (1915–1919); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Edwin Smith, 1. hrabě z Birkenheadu (Frederick Edwin Smith, 1st Earl of Birkenhead, 1st Viscount Furneaux, 1st Viscount Birkenhead, 1st Baron Birkenhead, 1st Baronet Smith of Birkenhead) (12. července 1872, Birkenhead, Anglie – 30. září 1930, Londýn, Anglie) byl britský právník a politik. Původně byl úspěšným advokátem, od roku 1906 poslancem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu. V koaličních vládách za první světové války zastával funkce generálního prokurátora a právního zástupce koruny, později byl lordem kancléřem (1919-1922). V roce 1922 získal titul hraběte, nakonec byl ministrem pro Indii. Uplatnil se mimo jiné jako spisovatel. Patřil k blízkým přátelům a spolupracovníkům Winstona Churchilla.

Kariéra

Narodil se ve městě Birkenhead, od jehož názvu byly později odvozeny jeho šlechtické tituly, byl synem právníka Fredericka Smitha (†1887). Vystudoval práva v Oxfordu a poté působil jako advokát. V Liverpoolu a později v Londýně vynikl jako jeden z nejlepších a také nejlépe placených obhájců v Anglii. V letech 1903 a 1905 neúspěšně kandidoval ve volbách, nakonec byl poslancem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu v letech 1906-1918. Od roku 1908 byl královským justičním radou, v roce 1911 byl jmenován členem Tajné rady. Na počátku první světové války krátce sloužil v armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka. Poté zastával nejvyšší funkce v justiční správě, byl nejvyšším státním zástupcem (solicitor general, 1915) a právním zástupcem koruny (attorney general, 1915-1919). V roce 1915 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1918 obdržel titul baroneta a v roce 1919 s titulem barona z Birkenheadu vstoupil do Sněmovny lordů.

V letech 1919-1922 byl lordem kancléřem (od 17. století byl nejmladším vykonavatelem tohoto postu), z titulu této funkce zároveň předsedal Sněmovně lordů. Sehrál důležitou úlohu v jednáních o oddělení Severního Irska od Spojeného království, v roce 1921 byl povýšen na vikomta a nakonec v roce 1922 získal titul hraběte. V Baldwinově vládě byl v letech 1924-1928 státním sekretářem pro Indii. Měl dlouhodobé problémy s alkoholismem, zemřel následem cirhózy jater.

Ve dvacátých letech zastával řadu čestných postů ve správě univerzit, byl nejvyšším hofmistrem univerzity v Oxfordu (1922), rektorem univevzity v Glasgow (1922-1925) a rektorem univerzity v Aberdeenu (1927). Získal čtyři čestné doktoráty na anglických univerzitách, stál také ve vedení několika firem a v roce 1928 obdržel Řád indické hvězdy.

Rodina

S manželkou Margaret Furneaux (1879-1968) měl tři děti. Dcera Eleaonor Smith (1902-1945) byla spisovatelkou, mladší dcera Pamela (1915-1982) byla manželkou barona Hartwella, vydavatele Daily Telegraph. Dědicem titulů byl syn Frederick Smith, 2. hrabě z Birkenheadu (1907-1975), který krátce působil jako parlamentní tajemník na ministerstvu zahraničí a proslul jako autor několika biografií. Jeho synem Frederickem Smithem (1936-1985) titul hraběte z Birkenheadu zanikl.