Jitka Snížková
Jitka Snížková, provdaná Škrhová (14. září 1924 Praha – 11. května 1989 tamtéž) byla česká muzikoložka, skladatelka, klavíristka a cembalistka. ŽivotVystudovala reálné gymnázium a po maturitě byla totálně nasazena v továrně na výrobu kondenzátorů Roederstein v Berlíně. Po skončení války vstoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studovala hudební vědu a estetiku. Z osobních důvodů však školu nedokončila. Od dětství hrála na klavír. Později na Pražské konzervatoři pokračovala u Albína Šímy a Oldřicha Kredby a na Mistrovské škole konzervatoře u Josefa Hermana a Karla Hoffmeistera. Vedle toho studovala i hudební teorii a skladbu u Františka Spilky a Aloise Háby. Po absolvování konzervatoře a Mistrovské školy se stala korepetitorkou v Československém státním souboru písní a tanců a vystupovala jako klavírní sólistka. Od roku 1962 učila na konzervatoři obligátní klavír, nauku o hudebních nástrojích a hudební formy. Stala se předsedkyní výboru Mozartovy obce v Praze a v této funkci proslula svým statečným bojem proti zestátnění vily Bertramka, kde za svého pražského pobytu bydlel Wolfgang Amadeus Mozart. Kromě toho byla členkou Společnosti Boženy Němcové a Svazu československých skladatelů. Stala se významnou muzikoložkou. Centrem její pozornosti byla renesanční hudba. Na toto téma připravila několik edic a publikovala řadu odborných prací. Její skladatelské dílo je rovněž rozsáhlé. Zkomponovala cca 260 skladeb. Dílo (výběr)Orchestrální skladby
Komorní hudba
Kantáty a oratoria
Sbory
Písně
Dílo literární a edice
Literatura
Externí odkazy
|