Judea a Samaří
Judsko a Samařsko (hebrejsky יהודה ושומרון, Jehuda ve-Šomron, také akronym יו"ש Još nebo ש"י Šai; arabsky اليهودية والسامرة, al-Jahūdīja wa's-Sāmara) jsou biblická označení pro území dnes známé pod označením Západní břeh Jordánu. Jedná se o oficiální název sedmého izraelského distriktu (neuznaného OSN), respektive statistické jednotky Oblast Judsko a Samařsko (אזור יהודה ושומרון, Ezor Jehuda ve-Šomron), jež není oficiálně anektovaná Izraelem, ale která zahrnuje rozsáhlé oblasti Západního břehu Jordánu kontrolované a osidlované Izraelem (přes polovinu rozlohy Západního břehu tvoří Zóna C, v níž má plnou kontrolu Izrael, zbytek je Zóna B s částečnou palestinskou kontrolou nad civilními záležitostmi a Zóna A s plně proklamovanou a formálně zaručovanou, leč Izraelem omezovanou a narušovanou[zdroj?!] palestinskou samosprávou). K izraelskému osídlování dochází ilegálně v rozporu s platným mezinárodním právem dle OSN,[zdroj?!] de facto se tak jedná o Izraelem dlouhodobě vojensky okupované území. Koncem roku 2018 na něm žilo 427 800 Izraelců v desítkách izraelských osad.[1] Hlavním okupačním správním sídlem je Ariel. Historie a terminologieGeografická oblast Samaří zhruba odpovídá území starověkého Izraelského království s hlavním městem v Šomronu (Sebastia), zatímco Judea odpovídá Judskému království s hlavním městem v Jeruzalémě. Po přibližně osmdesáti letech sjednoceného Izraelského království pod vládou krále Davida a Šalamouna se království rozpadlo na dvě nezávislá království, mezi nimiž následně probíhaly i boje. Odkazování k nim jako k jednomu celku pochází z moderní doby, konkrétně od jejich okupace a anexe Jordánskem. Nicméně, před jordánskou okupací, je pojem „Samaří a Judea“ použito v rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 181 z 29. listopadu 1947, jako součást popisu hranic mezi navrhovaným židovským a muslimským státem. Někdy je pojem „Judea a Samaří“ používán kvůli odlišení od „Západního břehu“. Západní břeh Jordánu totiž zahrnuje i východní Jeruzalém. Po anexi východního Jeruzaléma Izraelem (a jeho začlenění přímo do Jeruzalémského distriktu se tak administrativně oba pojmy odlišily. Podle izraelského práva je Judea a Samaří považována za zemi nikoho (terra nullius) a není přímo anektována, ačkoliv obyvatelé tamních izraelských osad používají mnoho právních a správních mechanismů státu Izrael. Pojem „Judea a Samaří“ je také používán konkrétně jako společný odkaz na židovské osadníky v této oblasti, a to jak v minulosti tak v současnosti. Je používán zejména židovskými osadníky a jejich podporovateli. Mnoho Palestinců se proti tomuto názvu ohrazuje, jelikož jej chápou jako odmítnutí jejich nároku na tuto zemi. Nicméně termín al-Jahūdīja wa's-Sāmara je používán arabskými křesťany v odkazu na Bibli.[2] StatusOrganizace spojených národů a většina států světa považuje Judeu a Samaří (Západní břeh Jordánu) za území ilegálně okupované Izraelem. DemografieV důsledku masivního zakládání izraelských osad se postupně Oblast Judea a Samaří stává demograficky významnou součástí Izraele. Hranice 100 000 obyvatel byla překonána roku 1992. Do roku 2001 se populace zdvojnásobila. V roce 2010 pak byla dosaženo úrovně 300 000 osadníků a v roce 2017 i 400 000. Související informace naleznete také v článku Izraelské osady.
Administrativní děleníOblast Judeje a Samaří se dělí na samosprávná města a místní rady (menší města). Méně lidnatá sídla vesnického charakteru jsou sdružena do oblastních rad. Jde o analogický systém jako ve vlastním Izraeli.
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Judea and Samaria na anglické Wikipedii.
Související článkyExterní odkazy
|