Klára Pražáková
Klára Pražáková, rozená Fuxová (30. května 1891 Praha[1] – 2. října 1933 Praha[2]) byla česká klasická filoložka, spisovatelka a gymnaziální učitelka. V letech 1910–1914 studovala na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy klasickou filologii, kde roku 1915 získala titul PhDr. Poté až do roku 1925 vyučovala na dívčím gymnáziu Minerva (Elišky Krásnohorské). V roce 1919 se stala druhou manželkou Alberta Pražáka.[3] Překládala z řečtiny a angličtiny. Napsala také několik drobných dramat. Úvahy o dramatu vyšly posmrtně pod názvem Od včerejška k zítřku (1940). ŽivotNarodila se do rodiny inženýra Engelberta Fuxe a Kláry Fuxové, dcery řezbáře Petra Buška (kmotrem byl spisovatel Bohdan Kaminský).[1] Navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, poté na české Karlo-Ferdinandově univerzitě završila svoje studium 1. prosince 1915 promocí. Složila hlavní rigorózní zkoušku z klasické filologie a klasické archeologie a vedlejší rigorózní zkoušku z filozofie, obhájila disertační práci s názvem Obrana pravosti Lukianova spisu Δημοσθένους Ἐγκώμιον (Demosthenous enkomion).[4] Ve školním roce 1915/1916 nastoupila do Minervy, kde působila do školního roku 1923/1924, kdy nastoupila plnou dovolenou, ovšem následujícího roku se do školy nevrátila a byla penziovaná.[5] Zemřela 2. října 1933 ve Všeobecné nemocnici.[2] (Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 3. října.[3]) Dílo
Překlady
OdkazyLiteratura
Reference
Externí odkazy
|