Kobylisy (německyKobilis) jsou městská čtvrť a katastrální území na severu Prahy (MČ Praha 8), sousedící s Libní (J), Ďáblicemi (S), Střížkovem (V) a Čimicemi (Z). Východní část je tvořena panelovým sídlištěm (zhruba 10 tisíc obyvatel), západní část rodinnými domky. Na severu je Ďáblický háj, pokrývající kopec Ládví o nadmořské výšce cca 359 m.[3] Mezi Kobylisy a Bohnicemi leží Čimický háj. Zástavba rodinných domů na severu Kobylis, vymezená ze západu ulicí Klapkovou a z jihu Veltěžskou, dříve nesla místopisné označení „Pod Ládvím též Nové Ďáblice“ a spolu s tzv. Seidlovou kolonií byla do roku 1951[4] součástí[5]Ďáblic, přičemž k Ďáblicím dlouho náležely i další, dnes kobyliské pozemky, východně od této místní části.[6]
Historie
Nejstarší osídlení dokládají nálezy hrazené osady z období mladšího eneolitu, pohřebiště z pozdního eneolitu a stopy zemědělské činnosti z doby bronzové. Z dob stěhování národů se zachovaly hroby.[7] První písemná zmínka o obci původně zvané Kobolisy (latinskyCobolicz) je ve formulářové listině z 15. července1297, dle níž byla ves v dočasném držení Konráda od Kamene, staroměstskéhopatricije německého původu. Osada byla roku 1305 dána králem Václavem II. s podílem na Vrbici ku prebendě kanovníkům pražským. Císař Zikmund odňal pak kanovníkům zdejší dvůr a zapsal jej s příslušenstvím dvěma rychtářům Nového města pražského. V 18. století bylo území dnešních Kobylis odlesněno. Kolem roku 1841 byly Kobylisy malou vesnicí obklopenou sady, poli a pastvinami, o čemž svědčí katastrální mapy. V roce 1890 Statistický přehled okresu karlínského uvádí: „Jsou zde též tři cihelny a jedna parní mlátička. Menší různá řemesla jsou zde četně zastoupena. Pamětní knihu obec nevede. Sbor dobrovolných hasičů jest jediným zdejším spolkem.“[8]Čimický háj byl vysázen uměle a evidován jako lesní pozemek.[9] V Kobylisích se v 19. století a na počátku 20. století těžil a zpracovával písek, nacházela se zde i cihelna. Připomínky této činnosti se dnes dají najít v toponymech: ulice Na Pecích (v letech 1906–1925 V cihelně), Na Přesypu a Na Pískovně (Bohnice), zastávky autobusu Pískovna (dnes Čimický háj) a Písečná.[10]
V Chaberské ulici sídlí Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, postavený v 60. letech. V roce 1963 zde byl spuštěn první maser v tehdejším Československu. Tuto přelomovou událost čs. laserové fyziky brzo následovala první laserová oční operace v Československu, provedená právě v budově ÚFE v Kobylisích.[13]
Název ulice Ke Stírce upomíná na dnes již zaniklou usedlost Stírka, dříve Štírka. Nejstarší jádro usedlosti, bývalá viniční věž s roubeným patrem, byla dokladem středověkého osídlení oblasti. Kolem roku 1664 byla rozšířena o obytnou část a hospodářská stavení. V 90. letech 19. století patřila manželům Dědinovým. V roce 1986 byla asanována.[14]
Volnočasové vyžití především dětí zajišťuje Dům dětí a mládeže Spirála a Salesiánské středisko mládeže.[19] V Mirovické ulici se nachází domov pro seniory.[20]
Sport
V ulici Žernosecká leží Beachklub Ládví, s 18 kurty největší sportovní areál na plážový volejbal v Česku.
V blízkosti ulice Nad koupalištěm, s vchodem z ulice Pod statky se nachází koupaliště, zrekonstruované po výstavbě stanice metra Kobylisy, při které sloužilo jako stavební zázemí této stanice.
↑Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
↑Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 193, str. 2152, vydáno v Praze dne 21. srpna1951
↑Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1934. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi České., s. 274.
↑ abKocourek, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN80-7316-209-1.
↑Okres karlínský roku 1890 k oslavě a na paměť Všeobecné zemské jubilejní výstavy 1891, vydal Hospodářský spolek pro okres karlínský v roce 1891. Tisk M.Knapp, 106 s.
↑Kříž, Jiří a Rosendorf, Pavel. Příroda Prahy 8. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2001. 88 s. ISBN80-238-6676-1.
↑Kožušková, Hana, ed. Vznik názvů ulic v Praze osm. Praha: Obv. kult. dům Praha 8, Dokum. středisko, 1988. 71 s.
↑Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich, foto Vladislav Skala. Praha 1945–2003 – kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 357 s. ISBN80-7277-304-6
↑Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich a Havlová, Ester. Praha 1919–1940: kapitoly o meziválečné architektuře. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 303 s. ISBN80-7277-019-5.
HACKER, Karel. Dějiny obce Kobylis. Praha: [s.n.], 1935. Dostupné online. Minulost dnešní městské části Prahy 8 od nejstarších dob do 30. let 20. stol. sepsaná na základě archivních a dalších pramenů. Historické události, náboženské poměry, školství, podoba obce v druhé polovině 19. stol. Památné stromy.
LEHKOŽIVOVÁ, Irena; PLATIL, Josef; TUČEK, Ondřej. Sídliště Ďáblice: architektura pro lidi. Praha : Spolek přátel sídliště Ďáblice, 2019. ISBN978-80-270-3525-0