|
Konečného náměstí
Konečného náměstí je veřejné prostranství v brněnském katastrálním území Veveří, 1,5 km severozápadně od centra města. Vzniklo na začátku 20. století a původně náleželo ke katastrálním územím Křížová (většina náměstí) a Velká Nová Ulice a Červená (domy východně od středu uliční linie, související s ulicí Veveří). Náměstí trojúhelníkového tvaru, které je i křižovatkou důležitých dopravních tepen, je známé především soustavou secesních velkoměstských domů Tivoli. Náměstím prochází z jihovýchodu na severozápad ulice Veveří a ústí do něj dopravně frekventované ulice Úvoz a Kotlářská. Propojení s Kounicovou ulicí představuje ulice Nerudova a k vedlejším ulicím ústícím do náměstí patří Žižkova a Čápkova. K náměstí směřuje také ulice Jiráskova. Vprostřed náměstí je malý trojúhelníkový park. Oblast je dopravně obsluhována zastávkou tramvají, trolejbusů a autobusů MHD Konečného náměstí umístěnou na rohu ulic Veveří a Kotlářská u botanické zahrady. HistorieNázevPolní trať na místě, ve kterém náměstí vzniklo, byla na mapách nazývána Grosse Simpeln či Tivoli.[1][2] Na toto místo, ještě před tím než bylo zastavěno, cestovali Brňané kvůli své krásné vyhlídce, proto jej nejspíše začali nazývat podle města Tivoli – oblíbeného výletního místa starých Římanů.[3][4] Na mapách je později tato oblast nazývána i prostě Krásná vyhlídka.[5] Prvním názvem náměstí bylo v roce 1910 Am Tivoli (Na Tivoli), snad i podle dříve zde stojícího hostince Tivoli otevřeném roku 1865.[6][7][8] Mezi lety 1915 a 1918 bylo náměstí pojmenováno po maršálu Hindenburgovi, pozdějším německém prezidentovi (Hindenburgstrasse), od konce roku 1918 rozdělené mezi ulice Veveří a Tivoli. Od roku 1925 do roku 1939 se jmenovalo podle Aloise Konečného, právníka, učitele a senátora (německy Alois-Konečný-Platz).[9] V roce 1940 se však vrátilo k názvu Am Tivoli či Na Tivoli. Roku 1946 bylo na krátko pojmenováno Žižkovo, záhy ovšem bylo toto pojmenování zrušeno a od 25. září 1946 se udržel dnešní název Konečného náměstí.[9] Pouze od 5. dubna 1974 došlo ke změně osoby, podle níž bylo náměstí pojmenováno, na Hynka Konečného, zasloužilého komunistu z Brněnska (1888–1964), od 27. února 1990 pak došlo opět k návratu zpět k původnímu určenci pojmenování Aloisi Konečnému.[10] Vznik náměstíNa místě dnešního náměstí při cestě z Brna do Žabovřesk stával hostinec se zahrádkou Na Tivoli. Cesta vedla až 10 metrů hlubokým úvozem a nebyla obklopena souvislou zástavbou. Prostor byl ve svahu a využíval se i jako vojenské cvičiště. V okolí dnešního náměstí byly hliniště, cihelna a továrna na zápalky.[11][12] Na severní straně Tivoli, přibližně v místech dnešních domů Veveří č. 73 až 79, stál hostinec Krásná vyhlídka. Architekt, projektant a stavitel Franz Pawlu (1854–1922) navrhl urbanistický plán celé lokality, skoupil zde pozemky, postupně zde vystavěl dvě cihelny a v přilehlé ulici (dnešní Jiráskově) deset nájemných domů. Protože ulice vedla k Tivoli, byla tak i pojmenována. Na konci ulice pak v roce 1902 architekt postavil pětipodlažní dům Pawlu Hof („dvůr Pavlů“) ve stylu tzv. florální secese, který ohraničoval jižní část budoucího náměstí. Ve 30. letech 20. století byl přejmenován na Tivoli. V tomto domě měl Pawlu svou projekční kancelář a roku 1911 byl dům rozšířen o křídlo směrem do Čápkovy ulice. Při terénních úpravách celého prostoru nechal architekt odstranit velké množství zeminy a v letech 1908–1914 výstavbu náměstí realizoval.[13][14] Některé z domů na náměstí jsou po restituci stále v majetku rodiny Pawlů.[15]
Rekonstrukce.jpg) V roce 2016 proběhla rekonstrukce náměstí. Byla upravena jeho střední část s parkem, kde vznikla místa pro sezení a umělecká socha. Před zahájením rekonstrukce uspořádala radnice městské části Brno-střed anketu mezi občany, ve které se měli k budoucí podobě náměstí vyjádřit. Celková cena rekonstrukce měla dosáhnout 6 milionů korun.[16] Do parku byl umístěn pomník architektovi Franzi Pawlů.[16]
OdkazyReference
Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
