Kvantová superpozice stavů je základním principem kvantové mechaniky, podle kterého lze každé dva (a více) kvantové stavy kombinovat (superponovat), čímž vznikne nový kvantový stav. To znamená, že každý kvantový stav lze popsat jako součet dvou (a více) jiných stavů. Kvantová superpozice je běžná u kvantových objektů, jako jsou elementární částice či atomy.[1]
Pokud existují kvantové stavy a , kvantová superpozice těchto stavů je nový systém ve stavu pro komplexní čísla . Pro objekt v superponovaném stavu platí, že s pravděpodobností je ve stavu a s pravděpodobností je ve stavu .[1]
Kvantovou superpozici v roce 1935 popsal rakouský fyzik Erwin Schrödinger, který na myšlenkovém experimentu Schrödingerovy kočky ukázal, že kočka může být teoreticky živá i mrtvá zároveň.
Feynman, R. P., Leighton, R.B., Sands, M. (1965). The Feynman Lectures on Physics, volume 3, Addison-Wesley, Reading, MA.
Merzbacher, E. (1961/1970). Quantum Mechanics, 2. vydání, Wiley, New York.
Messiah, A. (1961). Quantum Mechanics, volume 1, North-Holland, Amsterdam.
WHEELER, J. A.; ZUREK, W.H., 1983. Quantum Theory and Measurement. Princeton NJ: Princeton University Press.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.