Loutkové divadlo je divadlo, jehož základním (i když často ne jediným) vyjadřovacím prostředkem je neživá hmota – výtvarný předmět – nejtypičtěji loutka. Historii loutkového divadla je možné vysledovat až do starověku, je typickým projevem mnoha národů zejména Asie a Evropy, i když s nějakou formou loutkového divadla se můžeme setkat snad ve všech koutech světa (např. bunraku v Japonsku).

Kromě lidových a tradičních forem loutkového divadla existuje loutkové divadlo kabaretní, experimentující a, zejména ve 20. století budovaná, divadla „kamenná“ se stálým divadelním provozem. V evropském regionu je ale asi nejtypičtější formou loutkového divadla malá (1–3členná) kočující (tedy mobilní) skupina hrající v kulturních a školských zařízeních, na přehlídkách a festivalech a samozřejmě na nejrůznějších poutích, jarmarcích, slavnostech apod.

Loutkové divadlo je dnes často chápáno jako divadlo pro děti, ale to je tradice velmi mladá. Většinou šlo vždy o zábavu vícegenerační.

V českých zemích patří loutkové divadlo k tradičním formám divadelní zábavy. Záznamy o povolení (i zakázání) loutkářských vystoupení v Praze existují z počátku 18. století. Předpokládá se proto, že loutkáři zde vystupovali již v 17. století.^[1]

Mezi nejznámější loutkáře českých dějin patří Matěj Kopecký se svojí postavou Kašpárka a v novodobé historii Josef Skupa a Miloš Kirschner s loutkami Spejbla a Hurvínka, které je možné vidět dodnes (Divadla Spejbla a Hurvínka).

K českým zvláštnostem v oboru loutkového divadla také patří založení mezinárodní celosvětové loutkářské organizace UNIMA. Stalo se tak na počátku 20. století v Praze v Říši loutek a prvním předsedou byl PhDr. Jindřich Veselý. Dále je to vznik celosvětově prvního odborného časopisu Loutkář a konečně i vznik celosvětově první vysoké loutkářské školy (dnes KALD DAMU).

Loutkové divadlo v Lounech, které bylo vystaveno v roce 1920, je nejstarší stálé (kamenné) loutkové divadlo v České republice a pravděpodobně i v Evropě.^[2]

V České republice dnes působí cca 300 amatérských souborů, celá řada souborů na poloprofesionální a profesionální bázi (přesné statistiky nejsou známy) a stálé („kamenné“) scény (řazeny abecedně):

• Alfa – Plzeň
• Buchty a loutky – Praha (Švandovo divadlo)
• Bajka – Český Těšín (Těšínské divadlo)
• České loutkové divadlo Praha – Jan Amos Vaněk
• Divadlo Drak – Hradec Králové
• Divadlo loutek – Ostrava
• Divadlo Minor – Praha
• Divadlo Radost – Brno
• Divadlo rozmanitostí – Most
• Divadlo Spejbla a Hurvínka – Praha
• Docela velké divadlo – Litvínov
• Lampion – Kladno
• Malé divadlo –
• Naivní divadlo – Liberec
• Říše loutek – Praha
• Loutkové divadélko Dráček – Svinné
• Loutkové divadlo Louny – Louny
• Loutkové divadlo Martínek – Libáň
• Loutkové divadlo Starost – Prostějov
• Tradiční loutkové divadlo Zvoneček – Praha
• Loutkové divadlo Jiskra – Praha 8
• Amatérské loutkové divadlo Bedruňka – Brno
• Happy Theater, amatérský alternativně-loutkový soubor – Brno
• Říše loutek – Kroměříž
• Kašpárkovi kamarádi – Olšany u Prostějova
• Loutkové divadlo TJ Sokol I Prostějov (Pronitka)

• 
  Kasperle (loutka z německého prostředí)
• 
  Sofia (Bulharsko), 2011
• 
  Stínová loutka (Kambodža)
• 
  Čína
• 
  Maňáskové divadlo jako součást výuky (Indie)
• 
  Stínová loutka (Indonésie), 2017
• 
  Loutky jako suvenýr (Itálie, Benátky), 2005
• 
  Divadlo bunraku (Japonsko), 2012
• 
  Malující loutka (Mexiko), 2019
• 
  Pianista a zpěvačka (Rusko), 2014
• 
  Mr. Punch – tradiční britská loutka
• 
  Thajsko (2018)
• 
  Tradiční vodní loutky (Viet Nam, Hanoi)

• 
  Minsk, Bělorusko
• 
  Divadlo Royal Toone, Belgie, Brusel
• 
  Národní loutkové divadlo (National Bunraku Theatre, Japonsko, Osaka)
• 
  Rusko, Moskva
• 
  Little Angel Theatre, UK, Islington
• 
  Ukrajina, Oděsa

• BARTOŠ, Jaroslav. Loutkářská kronika : Kapitoly z dějin loutkářství v českých zemích. Praha: Orbis, 1963. 301 s. 
• Alice Dubská: Dvě století českého loutkářství – vývojové proměny českého loutkového divadla od poloviny 18. století do roku 1945, Akademie múzických umění, Praha 2004, ISBN 80-7331-008-2
• František Langer: Pro loutkové divadlo – hry pro loutkové divadlo a články o něm, Divadelní ústav, Praha 2005, ISBN 80-7008-183-X

• Divadelní fotografie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu loutkářství na Wikimedia Commons