Ludvík, hrabě z Clermontu

Ludvík, hrabě z Clermontu
	hrabě z Clermontu
Narození	15. června 1709; Zámek Versailles, Francie
Úmrtí	16. června 1771 (ve věku 62 let); Paříž, Francie
Rod	Bourbon-Condé
Otec	Ludvík III. Bourbon-Condé
Matka	Luisa Františka Bourbonská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík, hrabě z Clermontu (15. června 1709, Zámek Versailles – 16. června 1771, Paříž) byl členem vedlejší větve vládnoucího rodu Bourbonů. Byl znám vedením francouzských sil během sedmileté války v Německu, kde přijal vedení v roce 1758 po selhání francouzské invaze do Hannoveru. Nebyl schopen prorazit britsko-německou armádu Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského a získat Hannover. Od narození byl hrabětem z Clermontu.

Život

Ludvík, princ královské krve, se narodil jako třetí a nejmladší syn Ludvíka, "vévody z Bourbonu", knížete z Condé, a jeho manželky Luisy Františky Bourbonské, legitimizované dcery krále Ludvíka XIV. a jeho milenky Madame de Montespan.

Byl také pravnukem Louise, Grand Condé, který zemřel v roce 1686.

Uvažovalo se o něm jako o manželovi jeho sestřenice mademoiselle du Maine, ke sňatku však nikdy nedošlo.

Od roku 1730 byl milencem vévodkyně z Bouillonu, manželky Emmanuela Théodose de La Tour d'Auvergne, matky budoucí princezny z Beauvau.

Jeho nejstarší bratr Louis Henri de Bourbon-Condé byl v letech 1710 až 1740 hlavou rodiny Condé a v letech 1723–1726 Premier Ministre (premiérem) Ludvíka XV.. Ludvík vychovával svého synovce Ludvíka Josefa, knížete z Condé, který v roce 1736 osiřel.

Francouzský spisovatel Charles Augustin Sainte-Beuve udává: "Měl zvláštní povahu: princ královské krve, abbé [v Saint-Germain-des-Prés ], vojenský důstojník, muž písemnictví (přinejmenším člen Akademie), anti-parlament, během svých posledních let pobožný..."

V historii je hrabě z Clermontu nejlépe znám pravděpodobně jako pátý velmistr francouzské lóže, nejvyšší autorita francouzských zednářů.

Podle některých zdrojů byl hrabě do tohoto úřadu zvolen v roce 1743 a zůstal v něm až do své smrti, kdy byl nahrazen bratrancem Ludvíkem Filipem Orleánským, známým jako vévoda ze Chartres a později vévoda orleánský. Jiné zdroje ale tvrdí, že se stal velmistrem v roce 1744, "ale brzy organizaci opustil a svůj titul ponechal Lacornemu, svému tanečnímu mistrovi."

Ludvík, hrabě z Clerontu, zemřel 16. června 1771 v Paříži ve věku 62 let.