Mafalda Portugalská (1197–1256)
Infantka Mafalda Portugalská (portugalská výslovnost: [mɐˈfaldɐ]; asi 1195 – 1. května 1256, Rio Tinto), také známá jako blahoslavená Mafalda, O.Cist., byla portugalská infantka, později krátce kastilská královna. Byla druhou nejmladší dcerou krále Sancha I. Portugalského a Dulce Aragonské. Byla krátce provdaná za desetiletého Jindřicha I. Kastilského a nějakou dobu držela titul kastilské královny. Po rozpadu manželství se vrátila do své vlasti. Rozhodla se stát cisterciáckou jeptiškou a proslavila se svatostí svého života. Pět století po své smrti byla katolickou církví prohlášena za blahoslavenou. ŽivotMládíNarodila se kolem roku 1195 jako dcera krále Sancha I. Portugalského a jeho královny Dulce Aragonské. Po smrti svého otce, podle ustanovení jeho vůle měla přebrat hrad Seia a zbývající panství a bylo jí uděleno právo používat titul královny. To vyvolalo konflikt s jejím bratrem Alfonsem II. Tlustým, který chtěl centralizovat moc avšak v tom mu bránila jeho sestra. Afons se obával, že by se něco podobného mohlo stát s jeho dalšími dvěma sestrami, Terezou a Sanchou, a jejich případnými dědici, což by vytvořilo problém, který by mohl rozdělit zemi. Velká část portugalských šlechticů se postavila na stranu Mafaldy a jejích sester, ale byli poraženi.[1] Po smrti Afonsa II. udělil jeho syn Sancho II. některé pozemky a hrady svým tetám, ale přiměl je, aby se vzdaly titulu princezny-královny. Konečný mír přišel v roce 1223. ManželstvíV roce 1215 byl mezi Mafaldou a jejím mladým bratrancem Jindřichem I. Kastilským dohodnut politický sňatek. Protože mu bylo asi deset let, manželství nebylo nikdy naplněno a následující rok bylo z důvodu příbuzenství rozpuštěno.[2] Poté se vrátila do Portugalska. Klášterní životV roce 1220 se rozhodla znovu se nevdat a stala se jeptiškou v opatství Arouca, ačkoli jí byla udělena zvláštní výjimka, aby si mohla zachovat kontrolu nad svým dědictvím. Stala se abatyší, poté jednou z benediktinek a v roce 1226 papež schválil její žádost o převedení opatství pod cisterciácký řád. Byla velmi oddaná Panně Marii ze Silvy a její svatyni věnovala značné dary. Nechala také postavit hospic pro cestovatele a také řadu mostů, kostelů, klášterů a nemocnic.[3] Založila vlastní opatství, které bylo hlavním náboženským centrem v regionu po celá staletí. Po návratu z pouti do svatyně Panny Marie ze Silvy onemocněla v Rio Tinto v Gondomaru a zemřela v klášteře cisterciáckých mnichů 1. května 1256. Blahořečena byla roku 1792 papežem Piem VI. Její svátek se slaví 20. června společně s jejími dvěma sestrami.[4] Vývod z předků
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mafalda of Portugal na anglické Wikipedii.
Související článkyExterní odkazy
|