Marianna Pečírková

Marianna Pečírková, rozená Mikšová (23. listopadu 1838 Jičín — 24. července 1904 Praha^[1]), byla česká nakladatelka.^{[p 1]} Po smrti svého manžela Josefa Pečírky v roce 1870 pokračovala do konce života ve vydávání jím založeného Pečírkova Národního kalendáře. Příležitostně rovněž publikovala nová vydání manželových prací.

Narodila se s příjmením Mikšová^[2] 23. listopadu 1838^[3] v Jičíně v rodině soudního úředníka Čeňka Mikeše.^[4] S rodiči se stěhovala nejprve do Chebu, poté do Jindřichova Hradce. Tam se v šestnácti letech provdala za gymnaziálního profesora MUDr. Josefa Pečírku a po jeho propuštění ze školství s ním odjela do Prahy.^[4]

Josef Pečírka byl ve své době populární autor a překladatel řady spisů pro široké vrstvy. V roce 1857 založil Národní kalendář, který zprvu vydával u Jaroslava Pospíšila, od roku 1865 pak vlastním nákladem pod názvem Pečírkův Národní kalendář. Dílo si získalo velkou oblibu čtenářů. Po manželově smrti v roce 1870 pokračovala Marianna Pečírková ve vydávání. Redaktorem byl zprvu Karel Jaromír Erben, po něm Václav Štulc a po jeho smrti převzala řízení redakce sama.^[2] Do kalendáře pod jejím vedením přispívali známí spisovatelé (např. Václav Vlček,^[5] Josef Ehrenberger, Hynek Suchomel)^[6] i spisovatelky (např. Sofie Podlipská nebo Albína Dvořáková-Mráčková).^[5][2] Podobně jako její manžel, i Pečírková se vydáváním tohoto kalendáře snažila o kulturní povznesení českého lidu.^[2] Oblibu si dílo získalo nejen doma, ale i mezi americkými Čechy.^[7]

Publikovala rovněž starší populární práce svého manžela^[7] (např. 3. vydání Úplného dobytčího lékaře z r. 1874).^[8]

Zemřela 24. července 1904 v Praze,^[4] pohřbena byla o dva dny později na Olšanských hřbitovech.^[9] Ve vydávání kalendáře pak pokračovali dědicové^[10] pod vedením Jaroslava Červenky,^[11] pražského gymnaziálního profesora a synovce zemřelé.^[12]

• Manžel MUDr. Josef Pečírka (1818-1870) byl lékař, středoškolský profesor, ale především spisovatel a překladatel populární lidové četby.^[13]
• Syn Ferdinand Pečírka (1859-1922) byl lékař, profesor dermatologie a venerologie na pražské univerzitě. Založil a řadu let vedl český spolek pro komorní hudbu.^[14] Jeho syn Jaromír Pečírka mladší (1891-1966) byl historikem umění.^[15]
• Syn Jaromír Pečírka (1864-1933) byl vojenský lékař^[16] v rakousko-uherské i československé armádě, nakonec v hodnosti generála. Věnoval se rovněž lyžování, alpinismu a entomologii.^[17] Jeho syn Ivan Pečírka (1895-1931) byl rovněž lékař. Pracoval jako první asistent chirurgické kliniky, ve volném čase se věnoval lyžování a horolezectví.^[18][19]
• Zeť Otakar Hejnic (1851-1925), manžel dcery Čeňky,^[16] byl středoškolský profesor v Kutné Hoře a regionální archivář.^[20]