|
Marie Adelaida z Cambridge
Princezna Marie Adelaida z Cambridge (Marie Adelaida Vilemína Alžběta; 27. listopadu 1833 – 27. října 1897), později známá jako vévodkyně z Tecku, byla členka britské královské rodiny. Byla jedním z prvních členů královské rodiny, kteří sponzorovali širokou škálu charitativních organizací. Marie Adelaida byla dcerou prince Adolfa, vévody z Cambridge, a princezny Augusty Hesensko-Kaselské. Její otec byl sedmým synem krále Jiřího III. a královny Šarloty. Marie Adelaida se provdala za Františka, vévodu z Tecku, se kterým měla čtyři děti. Dcera vévody a vévodkyně z Tecku, „May“, byla manželkou Jiřího V. a stala se známou jako královna Marie. Marie Adelaida byla prostřednictvím své dcery babičkou britských králů Eduarda VIII. a Jiřího VI. DětstvíNarodila se 27. listopadu 1833 v Hannoveru v Německu. Její otec byl Adolf z Cambridge, nejmladší syn Jiřího III. a Šarloty Meklenbursko-Střelické. Její matkou byla Augusta Hesensko-Kaselská, dcera Fridricha Hesensko-Kasselského. Malá princezna byla pokřtěna 9. ledna 1834 v hannoverském Cambridge House, reverendem Johnem Rylem Woodem, kaplanem vévody z Cambridge. Její kmotra a teta z otcovy strany, princezna Alžběta, byla jedinou kmotrou, která byla u křtu přítomna. Zbylými kmotry, kteří nebyli přítomni, ale byli zastoupeni, byli král Vilém IV. a královna Adelaida (její strýc a teta otcovy strany), princezna Marie (teta z otcovy strany), princezna Marie Hesensko-Kasselská (teta z matčiny strany) a princezna Marie Luisa Šarlota Hesensko-Kasselská (sestřenice). Po svých tetách a strýci tedy dostala jména Marie Adelaida Vilemína Alžběta. Raná léta svého života trávila v Hannoveru, kde její otec sloužil jako místokrál, místo jejích strýců Jiřího IV. a později Viléma IV. Po smrti Viléma IV. v roce 1837 se sestřenice Marie Adelaidy, Viktorie stala královnou. Nicméně, Salické právo nedovolovalo Viktorii vládnout v Hannoveru, a tak se stal hannoverským králem její strýc Arnošt August, vévoda z Cumberlandu. To znamenalo konec personální unie mezi Británií a Hannoverem. Cumberland se přestěhoval do Hannoveru a Adolf z Cambridge, který už tam jako místokrál nebyl potřeba, odjel se svou rodinou do Londýna, kde se usídlil v Kensingtonském paláci. ManželstvíJeště ve 30 letech byla Marie Adelaida stále svobodná. Její postava, kvůli které byla nazývána „Fat Mary“ – tlustá Mary, a nedostatek příjmů, stejně jako pokročilý věk toho byly příčinou. K tomu její královský původ jí zakazoval vzít si někoho bez královské krve. Pomoc při hledání partnera se pokoušela i její sestřenice, královna Viktorie. Nakonec byl vhodný kandidát nalezen ve Württembersku, František z Tecku. Princ byl nižšího postavení, než Marie Adelaida, narodil se z morganatického manželství a neměl žádná práva na württemberské dědictví, ale byl alespoň knížecího titulu a královské krve. Bez žádných jiných možností, se Marie Adelaida rozhodla za něj provdat. Svatba se konala 12. června 1866 v kapli svaté Anny v Kew, Surrey. Vévoda a vévodkyně z Tecku si vybrali sídlo v Londýně radši než v zahraničí, především proto, že Marie Adelaida získala od parlamentu roční rentu ve výši £5,000. Její matka, vévodkyně z Cambridge jí také poskytla další příjem. Žádosti královny Viktorie pro dodatečné prostředky byly odmítnuty, přesto královna poskytla Teckům apartmány v Kensingtonském paláci a White Lodge v Richmond Parku jako venkovský dům. Marie Adelaida žádala pro svého manžela titul Královská Výsost, to však královna Viktorie odmítla. Nakonec však Františka povýšila do hodnosti Výsost v roce 1887 při příležitosti svého zlatého jubilea. PotomciMarie Adelaida měla s Františkem čtyři děti:
Život v zahraničíNavzdory svým skromným příjmům, měla Marie Adelaida nákladné záliby a žila extravagantním životem, utrácela za drahé jídlo, oblečení a dovolené v zahraničí. Teckovi měli brzy dluhy a v roce 1883 museli prchnout ze země, aby se zachránili před svými věřiteli. Odcestovali do Florencie a také zůstávali u příbuzných v Německu a Rakousku. Zpočátku cestovali pod jmény hrabě a hraběnka z Hohensteinu. Nicméně, Marie Adelaida si přála cestovat v královském stylu, a to vyžadovalo mnohem více pozornosti a lepších služeb. Pozdější život a smrtTeckové se vrátili ze svého dobrovolného exilu v roce 1885 a pokračovali v životě v Kensingtonském paláci a White Lodge v richmondském parku. Marie Adelaida se začala věnovat charitě, stala se patronkou Bernardovy a dalších dětských charit. V roce 1891 si přála, aby se její dcera Viktorie Marie, známá jako May, provdala za jednoho ze synů prince z Walesu. Tou dobou hledala královna Viktorie britskou nevěstu pro vnuka, který se měl jednou stát králem. Chtěla, aby dívka měla královské postavení i předky. Dcera Marie Adelaidy tato kritéria splňovala. Po schválení královny Viktorie se May zasnoubila s Albertem Viktorem, vévodou z Clarence a Avondale, druhým v pořadí následnictví na britský trůn. O šest týdnů později však náhle zemřel. Královna Viktorie poté přesvědčila nového následníka, bratra zesnulého Alberta Viktora, Jiřího, vévodu z Yorku, aby se s ní oženil. Svatba se konala 6. července 1893 v královské kapli svatojakubského paláce. Marie Adelaida už nespatřila dceřinu korunovaci, 27. listopadu 1897 ve White Lodge, po naléhavé operaci zemřela. Pohřbena byla v kapli svatého Jiří ve Windsoru. Tituly a oslovení
Vývod z předků
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Mary Adelaide of Cambridge na anglické Wikipedii. Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.png)
