Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Metanolová aféra
Kontrola zákazu stánkového prodeje „tvrdého alkoholu“ – Celní správa České republiky před stánkem u pražského Smíchovského nádraží 13. září 2012.
Druh události	pančování, otravy methanolem
Stát	Česko Česko Polsko Polsko
Datum	3. září 2012 (první potvrzená oběť) – 31. října 2013 (ukončení prohibice)[1]
Příčina	methanol
Zemřelých	~ 50
Zraněných	~ 132 otrávených
multimediální obsah na Commons
Článek o katastrofě na Wikizprávách.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako metanolová aféra^[2][3][4][5] nebo též metanolová kauza,^[6] methanolová kauza^[7] či kauza metanol^[1][8] se označuje událost započatá v září roku 2012, kdy v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem. Do 29. ledna 2013 na otravu zemřelo 47 občanů České republiky,^[9] tři občané Polské republiky^[4] a desítky dalších byly hospitalizovány; mnozí lidé utrpěli trvalé poškození zraku. Toto číslo však nebylo konečné kvůli tomu, že množství jedovatého metanolu stále kolovalo mezi lidmi. Proto se i po hlavní vlně otrav stále objevovaly nové oběti.

Policejní pátrání vyústilo v případ s největším počtem obviněných v dějinách české kriminalistiky.^[3] Po 18 dnech od první otravy policie 24. září 2012 oznámila, že kriminalisté objevili zdroj jedovatého metanolu. Metanol podle nich pocházel z ČR, byl řádně zakoupený a dodaný do opavské firmy, odkud putoval na černý trh. Policie také zadržela trojici hlavních podezřelých: obchodníka z Podkopné Lhoty Jiřího Vaculu, slovenského občana Rudolfa Fiana a tuzemce Tomáše Křepelu, majitele firmy z obce Řitka.^[8] Muži údajně dobře věděli, že namíchali „smrtící koktejl“. Fian byl obviněn z obecného ohrožení a Křepela byl stíhán za pomoc k trestnému činu.^[10] 12. října obvinila policie z obecného ohrožení třetího muže, distributora ze Zlínska, který smrtící směs namíchanou v Opavě dále šířil.^[2] Dne 4. února 2015 potvrdil Vrchní soud v Olomouci doživotní tresty odnětí svobody pro Rudolfa Fiana a Tomáše Křepelu,^[11][12] Dne 30. března 2018 potom tyto tresty potvrdil i Nejvyšší soud.^[6]

První případ dvou zemřelých v Havířově oznámila karvinská policie 6. září 2012.^[13] Policie následně našla jedovatý alkohol v některých stáncích v Havířově-Šumbarku jako byl stánek u budovy na adrese Slovenského národního povstání 616/7^[14] nebo u zastávky MHD „Havířov, Šumbark, mateřská škola“ v Anglické ulici.^[15] Vláda zřídila 12. září krizový štáb a téhož dne Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo mimořádné opatření v podobě plošného zákazu stánkového prodeje alkoholických nápojů s obsahem alkoholu větším než 30 %.^[16][17] V pátek 14. září večer vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření spočívající v úplném zákazu prodeje, nabízení a distribuce alkoholických nápojů s obsahem alkoholu od 20 %.^[18][19][20] V té době měly jedovaté nápoje na svědomí už 19 obětí a cca 30 lidí bylo v nemocnicích v různém stádiu otravy metanolem. Ne všichni otrávení metanolem nalitým z koupené lahve se ale otrávili nápojem, který byl v této lahvi prodán.^[21]

Dne 24. září policie oznámila, že zná zdroj metanolu: „Víme, jak se jedovatý metanol dostal na český trh i odkud pochází. Víme, kdo tu směs namíchal, kdo dodal suroviny. Odhadujeme, že v oběhu mezi lidmi je až 15 tisíc litrů tohoto závadného alkoholu,“ oznámil policejní prezident Martin Červíček.^[10]

Dne 25. prosince, den po Štědrém večeru, zemřeli v příhraniční oblasti po požití českého alkoholu tři polští občané.^[4]

Zavedená prohibice zakazovala veškerý prodej a nabízení alkoholu na českém území a původně neomezovala export. V reakci na kauzu v neděli 16. září hlavní polský hygienik s okamžitou platností pro celé Polsko na měsíc zakázal obchodování s více než dvacetiprocentním alkoholem vyrobeným v Česku,^[22] v úterý 18. září podobně reagovalo také Slovensko.^[23] Tentýž den rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, že vysílání reklamy na zakázané lihoviny je po dobu prohibice nelegální.^[24] Dne 20. září 2012 zakázal český ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) distribuci a vývoz lihovin o obsahu větším než 20 procent včetně tuzemáku a konzumního lihu mimo území ČR. Důvodem byla hrozba, že zákaz vývozu uplatní Evropská unie. V takovém případě by zrušení zákazu dle tvrzení Ministerstva zdravotnictví mohlo být složitější.^[25] Prohibice byla zmírněna 27. září 2012, kdy byl povolen prodej těch zakázaných lihovin, které byly vyrobeny nejpozději 31. prosince 2011; tvrdý alkohol vyprodukovaný po tomto datu mohl být prodáván pouze v případě, že k němu jeho dodavatel zajistil doklad o původu použitého lihu.^[26]

Otravy metanolem se běžně léčí užitím etanolu. Norský toxikolog Erik Hovda přivezl do Česka jako dar 30 balení (150 dávek) fomepizolu, který se snáze aplikuje, účinkuje rychleji a s méně vedlejšími účinky.^[27] Ministerstvo zdravotnictví poté uvedlo, že plánuje nakoupit další dávky fomepizolu.^[28] Hovda, který seznámil české lékaře také s novou metodou rozboru krve,^[27] po návratu do Norska podle některých médií prohlásil, že české úřady situaci nezvládají a že vyhlášení prohibice situaci dále komplikuje.^[29] Později to však dementoval.^[30]

Policie České republiky do 11. listopadu 2012 v souvislosti s kauzou obvinila 61 osob.^[31] Policistům hodně pomohl jeden z dvojice hlavních podezřelých, který se při výslechu nejen přiznal, ale s vyšetřovateli maximálně spolupracoval.^[10]

Někteří z obviněných podle policie obchodovali s pančovaným alkoholem ve větším rozsahu. Mezi obviněnými byl dále např. provozovatel obchodu, který prodával alkohol pančovaný jím nebo jeho dodavatelem. Tento muž, který alkohol míchal v garáži nedaleko zlínského sídliště Jižní Svahy, byl obviněn mj. z trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami z nedbalosti, s horní hranicí trestní sazby 8 let vězení.^[32] Řada dalších zadržených byla stíhána jen pro nedbalostní trestné činy, jejichž kvalifikace se však může změnit na zločiny úmyslné, tedy s tvrdší sazbou.^[10]

Policie prováděla kontroly prodejen a vzorků, její činnost koordinoval speciální policejní tým nazvaný Metyl pod vedením náměstka policejního prezidenta Václava Kučery.^[33] Kontroly zintenzivnila i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, hygienická služba, Česká obchodní inspekce a Celní správa České republiky.

Dne 21. května 2014 vynesla zlínská pobočka Krajského soudu v Brně nepravomocné rozsudky nad deseti obviněnými v hlavní větvi metanolové aféry: dva byli odsouzeni k doživotnímu vězení, zbylých osm k trestům od 8 do 21 let.^[34][35] Dne 4. února 2015 potvrdil Vrchní soud v Olomouci doživotní tresty odnětí svobody pro Rudolfa Fiana a Tomáše Křepelu za namíchání otravné směsi ethanolu a methanolu.^[11][12] Následně 30. března 2018 potvrdil doživotní tresty odnětí svobody pro Fiana i Křepelu i Nejvyšší soud.^[6]

V květnu 2024 byl z vězení propuštěn Jiří Vacula, který se podílel na distribuci otráveného alkoholu.^[36]

Metanolovou aférou se zabýval dokumentární film Lukáše Kokeše Pančovaná republika (2013) z cyklu Český žurnál.^[37]

V dubnu roku 2018 uvedla Česká televize dvoudílný televizní film Metanol zachycující průběh aféry.^[38][39]

• Pančování

• Časová osa aféry na webu České televize s jejími reportážemi
• Tragédie, která nemá v Česku obdoby. Dva hlupáci namíchali smrtící koktejl, zabít mohli 158 000 lidí - Pořad CNN Prima News Hlasy zločinu věnovaný aféře
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Metanolová aféra na Wikimedia Commons
• Zpráva Výrobci protestují proti prohibici ve Wikizprávách
• Zpráva Ministr zdravotnictví kvůli otravám vyhlásil prohibici ve Wikizprávách