Miroslav Donutil

Mgr. Miroslav Donutil
Mgr. Miroslav Donutil
	Miroslav Donutil (2019)
Narození	7. února 1951 (73 let) ; Třebíč; Československo
Alma mater	Janáčkova akademie múzických umění
Choť	Zuzana Donutilová (od 1977)
Děti	Martin Donutil a Tomáš Donutil
Oficiální web	www.donutil.cz
Český lev
	Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ; 1998 – Pasti, pasti, pastičky
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Donutil (* 7. února 1951 Třebíč) je český herec, moderátor, bavič a zpěvák. Je bývalým členem činohry Národního divadla v Praze.

V roce 2021 obdržel čestné občanství města Třebíče.^[2]

Život

Narodil se v Třebíči a vyrůstal ve Znojmě, většinu svého dětství ale nakonec prožil v Brně.^[3] Jeho rodiče byli ochotníky. V roce 1973 vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.^[4] Již za studií hrál v Divadle Husa na provázku v Brně, kde působil od roku 1973 až do roku 1990. Poté se stal členem souboru Činohry Národního divadla, kde působil do roku 2013. Miroslav Donutil je od svých osmnácti let epileptik.^[5] S manželkou Zuzanou mají dva syny. Starší syn Tomáš pracuje jako informatik^[6] a mladší syn Martin je hercem. I s manželkou se jezdí již několik desítek let v létě rekreovat do obce Bobrová na Vysočině, kde mají apartmán.^[zdroj?]

Herecké schopnosti

Je ceněn zejména jako nadaný komik a vypravěč. Jiří Suchý jej nazval klaunem z Boží milosti a prohlásil, že Donutilův Truffaldino v Goldoniho Sluhovi dvou pánů způsobil, že se v Národním divadle i se vším publikem opravdu nekontrolovaně řehtal, což se mu stává opravdu málokdy.^[7]

Z televizních a filmových rolí Miroslava Donutila je snad nejpopulárnější postava svérázného beskydského lékaře Martina Elingera ze dvou šestnáctidílných řad seriálu Doktor Martin z let 2015 - 2016. Pro velký úspěch seriálu se o několik let později tato postava objevila znovu ve volných pokračováních Záhada v Beskydech a Strážmistr Topinka.

Dílo

Divadlo

Divadlo Husa na provázku

1975 M. Uhde, M. Štědroň: Balada pro banditu, Nikola Šuhaj, režie Zdeněk Pospíšil
1976 Miloš Pospíšil: Velký vandr, Jedouš Slim, Herbert Vopička, režie Peter Scherhaufer
1977 Dario Fo: Mistero Buffo, režie Peter Scherhaufer
1981 F. M. Dostojevskij, P. Scherfaufer, Z. Petrželka: Karamazovci, Postava Fjodora Pavloviče Karamazova, režie Peter Scherhaufer
2014 Peter Shaffer: Amadeus (tj. Milovaný Bohem), Antonio Salieri, režie Vladimír Morávek

Národní divadlo

1990 Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa, Ivan Vojnickij, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont
1990 Ödön von Horváth: Kazimír a Karolína, Kazimír, Národní divadlo, režie Miroslav Krobot
1991 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Šašek, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont
1991 Tirso de Molina: Sevillský svůdce a kamenný host, Catalinón, Národní divadlo, režie Miroslav Krobot
1992 Eugène Ionesco: Židle, Stařeček, Národní divadlo, režie Jan Kačer
1992 Luigi Pirandello: Je to tak, chcete-li, Lamberto Laudisi, Národní divadlo, režie Luboš Pistorius
1993 Henrik Ibsen: Divoká kachna, Hjalmar Ekdal, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont
1993 Ferdinand Peroutka: Oblak a valčík, Kraus, Národní divadlo, režie Jan Kačer
1994 Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, Truffaldino, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont
1994 Karel Steigerwald: Nobel, Adam, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont
1996 Antonín Máša: Podivní ptáci, Sváťa Bor, Národní divadlo, režie Jan Kačer
1996 Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad, Gajev, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont
1997 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Mikuláš Klubko, Národní divadlo, režie Jan Kačer
1998 Ronald Harwood: Na miskách vah, Major Steve Arnold, Národní divadlo, režie Ivo Krobot
1999 Michail Bulgakov: Mistr a Markétka, Woland, Národní divadlo, režie Oxana Meleshkina Smilková
1999 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Dogberry, Národní divadlo, režie Enikö Eszenyi
1999 William Shakespeare: Hamlet, Polonius, Národní divadlo, režie Ivo Krobot
2001 John Osborne: Komik, Archie Rice, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont
2001 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Tobiáš Říhal, Národní divadlo, režie Enikö Eszenyi
2003 William Shakespeare: Romeo a Julie, Kapulet, Národní divadlo, režie Vladimír Morávek
2004 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Jakub Bušek, Národní divadlo, režie Jan Antonín Pitínský
2004 Karel Steigerwald: Pronásledování a umučení dr. Šaldy, Dr. Nývlt, Národní divadlo, režie Michal Dočekal
2006 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, Hejtman, Národní divadlo, režie Michal Dočekal
2008 Molière: Don Juan, Don Juan, Národní divadlo, režie Jan Nebeský
2010 Karel Čapek: Věc Makropulos, Jaroslav Prus, Národní divadlo, režie Robert Wilson
2011 Nick Whitby: Být či nebýt, Josef Tura, Národní divadlo, režie Daniela Špinar
2012 Pierre Beaumarchais: Bláznivý den aneb Figarova svatba, Hrabě Almaviva, Národní divadlo, režie Michal Dočekal

Film a televize

Venca (1972)
Potulné pohádkové divadlo (1974)
Čistá řeka (1978) – Hloch
Balada pro banditu (1978) – Nikola Šuhaj
Postřižiny (1981) – podomek
Straka v hrsti (1983) – Nosatec
Slivovice (1983)
Zastihla mě noc (1985) – katecheta
Výměna (1985)
Čarovné dědictví (1985) – rejtar
Outsider (1986) – dr. Bartoš
Galoše šťastia (1986) – kapitán
Správná trefa (1987) – Potužník st.
Figurky ze šmantů (1987) – Placák
Rozsudky soudce Ooky (1988) – Óoka
Iba deň (1988) – Pipco
O buchtách a milování (1990)
Keď hviezdy boli červené (1990) – Dzurjanik
Jen o rodinných záležitostech (1990) – referent
Tankový prapor (1991) – nadporučík Růžička
Podivné jméno pro psa (1992) – Emil
Kocourkov (1992) – Emil
Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) – JUDr. Ulrich
Černí baroni (1992) – poručík Troník
Uctivá poklona, pane Kohn (televizní seriál, 1993) – Lederer v 5. dílu Abychom zdraví byli
Hotýlek v srdci Evropy (1993) – Otík Kocián
Tři Alberti a slečna Matylda (1994)
Pevnost (1994) – důstojník
Legenda Emoke (1994)
Nevinný (1995)
Fany (1995) – kostelník Homolka
Lea (1996) – Gregor Palty
Eine Kleine Jazzmusik (1996) – ředitel Czermak
Drákulův švagr (1996)
Drákulův švagr (televizní seriál, 1996) – Arné Vulkán v 9. dílu Uškrcená laborantka
Trampoty pana Humbla (1997) – Karel Humbl
Motel Anathema (1997)
Legenda Emöke (1997)
Pelíšky (1998) – Šebek
Pasti, pasti, pastičky (1998) – Josef Dohnal
Hotel Herbich (televizní seriál, 1999) – Karel Herbich
Společnice (2000)
Český Robinson (televizní seriál, 2000)
Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (televizní seriál, 2000) – Kleingöring
Sluha dvou pánů (2000)
Útěk do Budína (2002) – Jožka
Borůvkový vrch (2002) – Karel Král
Želary (2003) – kněz
Nuda v Brně (2003) – Miroslav Norbacher
Bankrotáři (2003) – věčný bankrotář Čechura
Nadměrné maličkosti (2004) – otec v epizodě Nehoda
I ve smrti sami (2004) – Enno Kluge
Sklo (2005)
Román pro ženy (2005) – Žemla
Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005) – Václav Hrubeš st.
Zlá minuta (2005) - detektiv Klubíčko
Četnické humoresky (televizní seriál) – fotograf Líbal v III. řadě (2007)
Muž a stín (2007) – vrchní inspektor Klubíčko
15:29 (2007)
Devatenáct klavírů (2008) – vrchní inspektor Klubíčko
3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (cyklus televizních povídek, 4× ročně v letech 2004–2010)
Román pro muže (2010) – Cyril Novák
Dešťová víla (2010) – Lakota
Co v detektivce nebylo (2013) – Bednár
Dědictví aneb Kurvaseneříká (2014) – JUDr. Ulrich
10 pravidel jak sbalit holku (2014) – Markův otec
Doktor Martin (2015–2018) – doktor Martin Elinger
Strážmistr Topinka - doktor Martin Elinger
Myši patří do nebe (2021) - dabing
Atlas ptáků (2021) - Ivo Róna
Grand Prix (2022)
Bandité pro Baladu (2022)

Rozhlasové role

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Oldřich Rafaj: Soudruhům, kteří přijdou po nás (1973) – role: Mirek. Režie Jan Tůma.
Gerhard Stübe: John Reed (1976) – role: druhý rudoarmějec. Režie Olga Zezulová.
Milan Uhde: Balada pro banditu (1976) – role: Nikola Šuhaj. Režie Zdeněk Pospíšil.
Nedjalko Jordanov: Moped (1978) – role: voják. Režie Olga Zezulová.
Jiří Švéda: Havárie (1978) – role ing. Kamil Coufal. Režie Jiří Valchař.
Ivan Kříž: Skladba cti (1981) – role: řidič. Režie Věra Fajtová.
Ion D. Sirba: Osamělost kosa v podzimních dnech (1984) – role: Grama. Režie Eva Řehořová.
Ota Schmidt: Kariéra (1984) – role: Mykiska. Režie Eva Řehořová.
Jiří Souček a František Velíšek: Chorál pro mého učitele (1985) – role: důstojník SS. Režie Zdeněk Kozák.
Václav P. Borovička: Viktory Boy (1985) – role: Roobin. Režie Zdeněk Kozák.
Jiří F. Hájek: Signály budoucího času (1986) – role: Burda. Režie Zdeněk Kozák.
Oto Schmidt a Draža Beňová: Nedosněný sen (1986) – role: Alois Mrštík. Režie Zdeněk Kozák.
Jiří Daněk: Zadrž blesk na cestě jeho… (1986) – role: kaplan. Režie Zdeněk Kozák.
Rustam Ibragimbekov: Příběh z pracovny (1986) role: Kedrov. Režie Zdeněk Kozák.
Dušan Uhlíř: Slunce nad Slavkovem (1987) – role: Napoleon Bonaparte. Režie Jaromír Ostrý.
Otto Schmidt: Podepsán Roman (1987) – role: dr. Julius Grégr. Režie Zdeněk Kozák.
Ludvík Kundera: Chameleon aneb Josef Fouché (1987) – role: Josef Fouché. Režie Zdeněk Kozák.
Ivan Kříž: Bílý motýl v černé hodině (1987) – role: Hudec. Režie Zdeněk Kozák.
Heikki Peltonen: Anneli (1987) – role: Reino. Režie Eva Řehořová.
František Velíšek: Mys dobré naděje (1988) – role: novinář. Režie Jaromír Ostrý.
Oldřich Daněk: Bitva na Moravském poli (1988) – role: písař. Režie Pavel Hradil.
Lion Feuchtwanger: Jasnovidec (1989) – role: Hannsjürg Lautensack. Režie Zdeněk Kozák.
Bertolt Brecht: V džungli měst (1990) – role: Garga. Režie Eva Řehořová.
Karol Sidon: Kdo jsem, že doufám (1991) – role: muž. Režie Markéta Jahodová.
Ivan Olbracht – Zdeněk Kozák: Nezadržitelný vzestup Eduarda Žáka aneb Bejvávalo (1991) – role: Eduard Žák. Režie Zdeněk Kozák.
Petr Balajka: Julius Zeyer (1992) – role: ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Režie Markéta Jahodová.
Jiří Just: Malý kabinetní rozhovor (velkého realisty s neinženýrem lidské duše) (1993) – role: primář. Režie Petr Adler.
Květa Legátová: Ostrov slušných lidí (1993) – role: Řachta, zločinec. Režie Ivan Chrz.
Christina Calvo: Amok (1993) – role: Otto. Režie Petr Adler.
Eugéne Ionesco: Autosalon (1993) – bez uvedení role. Režie Markéta Jahodová.
Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád (1996), desetidílný seriál, překlad a režie Antonín Přidal. Role: Hyman Kaplan. Dále účinkují Ladislav Lakomý, Jaroslav Kuneš, Drahomíra Hofmanová, Jana Hlaváčková, Jana Janěková, Jiří Dušek, Arnošt Goldflam, Eva Hradilová, Monika Maláčová, Ivana Valešová, Jiří Tomek, Gabriela Ježková a Jitka Škápíková. Natočeno v roce 1996 v Českém rozhlasu Brno.
Woody Allen: Postava Kugelmasse (1996) – role: Velký Persky. Režie Ivan Chrz.
O.Henry: Pět šípů Amorových (1996) – role: Jeff. Režie Ivan Chrz.
Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi (1997) – role: Vrbka. Režie Markéta Jahodová.
Geoges Courteline: Pan Kapric (1997) – role: pan Kapric. Režie Ivan Chrz.
Francois Mauriac: Fernandovo blaho (1997) – role: Fernard. Režie Otakar Kosek.
Jiří Horák: Říjen v Carlsbadu (1997) – role: Petr I. Veliký, ruský car. Režie Vlado Rusko.
Karel Václav Rais – Miroslav Stuchl: Koblihy (1997) – role: Stružinka, tulák. Režie Markéta Jahodová.
Miloš Pospíšil: Velký vandr (1998) – bez uvedení role. Režie Zdeněk Kozák.
Májový (Antiformalistický) ráječek (1999) – rekonstrukce tajné Šostakovičovy miniopery. Libreto a hudba Dmitrij Šostakovič. Překlad a komentář Miloš Štědroň. Uvádí Olga Jeřábková a Miloš Štědroň. Účinkuje Miroslav Donutil. Natočeno 1999. Premiéra 30. 4. 1999.
Karel Poláček – Jiří Hubička: U Zlatého havrana (1999) – role: Brejha. Režie Ivan Chrz.
Karel Hvížďala: Veverky na tři řádky (2000) – role: redaktor. Režie Ivan Chrz.
Věra Eliášková: Úspěšný prorok (2000) – role: Jonáš. Režie Ivan Chrz.
Josef Nesvadba: Smrt robota (2001) – role: Rozum. Režie Ivan Chrz.
Ödön von Horváth: Povídky z Vídeňského lesa (2002) – role: kouzelník. Režie Markéta Jahodová.
Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša (2002) – role: Vávra, mlynář. Režie Markéta Jahodová.
Federico Fellini: Mimořádný program č. 7 (2002) – role: režisér. Režie Ivan Chrz.
Pavel Kohout – Jelena Mašínová: Požár v suterénu (2009) – role: požární velitel Vodička. Režie Ivan Chrz.
George Agathonikiadis: Na Moravě nekvetou olivy (2019) – četba na pokračování. Režie George Agathonikiadis.
George Agathonikiadis: Úsměv samoty (2019) – role: Julius. Režie George Agathonikiadis.

Moderování

Miroslav Donutil v Baráčnické rychtě (1998)
Na kus řeči (2001), Česká televize
Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem (2004–2008), Český rozhlas^[8]
Cestou necestou s Miroslavem Donutilem (2007), Česká televize^[9]
Trumfy Miroslava Donutila (2012–2013), Česká televize
Televizní legendy (2013), Česká televize
55 minut s Miroslavem Donutilem (2013), Česká televize
Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem

Diskografie

Mluvené slovo

Ptejte se mne na co chcete, já na co chci odpovím
Furt ve střehu
Pořád se něco děje
Historky z Provázku
Cestou Necestou
Černí baroni (audiokniha)

Zpěv

Písničky z Balady pro banditu (1996)
Písničky, které mám rád (1997)
Ten báječnej mužskej svět (1998)
Písničky z Provázku (1999)
Miroslav Donutil v Hotelu Herbich (2000)

Dabing, výběr

Honba za klenotem Nilu (1986) – Dr. Varnick
Šeherezáda a gentleman (1990) – Jimmy
Beethoven (1991) – Dean Jones (Dr. Varnick)
Tanec s vlky (1991) – Kevin Costner (poručík Dunbar)
Dokonalý svět – (1993) – Kevin Costner (Robert 'Butch' Haynes)
Osobní strážce – (1993) – Kevin Costner (Frank Farmer)
Pohotovost (1994–2002, 2009) – Anthony Edwards (Dr. Mark Greene)
Všechna jitra světa – (1995) – Gérard Depardieu (Marin Marais)
Jean od Floretty – (1995) – Gérard Depardieu (Jean de Florette)
Vodní svět – (1996) – Kevin Costner (Námořník)
Poslední metro – (1996) – Gérard Depardieu (Bernard Granger)
Wyatt Earp – (1997) – Kevin Costner (Wyatt Earp)
Soudce a vrah – (1997) – Philippe Noiret (soudce Rousseau)
Hodinář od sv. Pavla – (1997) – Philippe Noiret (Michel Descombe)
Hra snů – (2000) – Kevin Costner (Billy Chapel)
Bimboland – (2001) – Gérard Depardieu (Laurent Gaspard)
Balzac – (2002) – Gérard Depardieu (Honoré de Balzac)
Bratrstvo ticha – (2004) – Gérard Depardieu (Joachim)
Jak moc mě miluješ? – (2007) – Gérard Depardieu (Charly)
Herci – (2007) – Gérard Depardieu (Gérard Depardieu)
Píseň pro tebe – (2008) – Gérard Depardieu (Alain Moreau)
Paříži, miluji Tě – (2008) – Gérard Depardieu (vlastník kavárny)
Malý svět dona Camilla – (2008) – Gino Cervi (Giuseppe "Peppone" Bottazzi)
Návrat dona Camilla – (2008) – Gino Cervi (Giuseppe "Peppone" Bottazzi)
Profesionální manželka – (2012) – Gérard Depardieu (Maurice Babin)
Jiný Dumas – (2012) – Gérard Depardieu (Alexandre Dumas)
Soudce a vrah – (2013) – Philippe Noiret (soudce Rousseau)
Hodinář od sv. Pavla – (2013) – Philippe Noiret (Michel Descombe)

Ocenění a nominace

Miroslav Donutil byl nominován v kategorii: nejlepší vedlejší herec ve filmu Nuda v Brně (2003) ,nejlepší herec ve filmu Atlas ptáků (2021), nejlepší vedlejší herec ve filmu Pasti, pasti, pastičky (1998) kde vyhrál.^[10]

V roce 2016 mu byla městem Třebíč udělena Cena města Třebíče.^[11] V únoru 2019 byla v třebíčském divadle Pasáž odhalena Miroslavu Donutilovi bronzová busta od mladého akademického sochaře Sebastiana Wojnara, stejně tak ve foyer divadla vystaven kostým ze hry Sluha dvou pánů, kterou Donutil hrál v Národním divadle.^[12]^[13]^[14]^[15] Busta byla financována místními společnostmi a přáteli Miroslava Donutila.^[16]

Odkazy

Reference

↑ Fotogalerie: Rodný dům historika Františka Palackého v Hodslavicích. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online.
↑ KRČMÁŘ, Milan. Donutil převzal stříbrný klíč od bran města, je nový čestný občan Třebíče. Třebíčský deník. 2021-11-10. Dostupné online [cit. 2022-01-08].
↑ Miroslav Donutil - herec | CZREGION | Celostátní informační portál. www.czregion.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 157.
↑ STRAKATÝ, Čestmír. Donutil: Otec byl velmi přísný, dnes by asi skončil ve vězení, lékařka mě špatnou léčbou epilepsie málem zabila [online]. Reflex, 2021-01-28 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
↑ GUDZOVÁ, Anna. Miroslav Donutil, z božej milosti klaun [online]. BBOnline, 2012-11-10 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. (slovensky)
↑ Hz. Klaun z Boží milosti [online]. Lovosický Dnešek 1/2008 - strana 8 [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem [online]. Český Rozhlas [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-18.
↑ Cestou necestou s Miroslavem Donutilem — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-27]. Dostupné online.
↑ Miroslav Donutil | Ocenění. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Donutil dostal v Třebíči cenu města. Radši jsem si to ověřil, rýpl si. iDnes.cz [online]. Mafra, a.s., 2016-10-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.
↑ Donutil bude mít v Třebíči bustu. i-Vysočina.cz [online]. 2019-01-25 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
↑ ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Je to Mirek? Není moc tlustý? ptal se sám sebe autor Donutilovy busty. iDNES.cz [online]. 2019-02-10 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
↑ ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Donutil dostane od své rodné Třebíče k narozeninám bustu z bronzu. iDNES.cz [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
↑ ČTK. V Třebíči odhalili bustu herce Donutila | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
↑ MAHEL, Luděk. Donutil má v Třebíči bustu. Divadlu zapůjčil kostým ze slavného Sluhy dvou pánu. trebicsky.denik.cz. 2019-02-07. Dostupné online [cit. 2019-03-03].

Literatura

FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 214–216.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 111.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 127.
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 145–149.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 248.

Filmy a dokumenty o životě

Neobyčejné životy: Miroslav Donutil
60 pečetí: Miroslav Donutil (2013)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Donutil na Wikimedia Commons
Osoba Miroslav Donutil ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Donutil
Oficiální stránky Miroslava Donutila
Miroslav Donutil v databázi Archivu Národního divadla
Miroslav Donutil v archivu Národního divadla Brno
Miroslav Donutil ve Filmovém přehledu
Miroslav Donutil v Česko-Slovenské filmové databázi
Miroslav Donutil ve Filmové databázi
Miroslav Donutil na Kinoboxu
Miroslav Donutil v Internet Movie Database (anglicky)
Miroslav Donutil na Dabingforum.cz
Miroslav Donutil na stránkách Národního divadla
Miroslav Donutil v cyklu České televize Neobyčejné životy
Rozhovor s Miroslavem Donutilem o cyklu pořadů ČT 3+1 s Miroslavem Donutilem

[1] Fotogalerie: Rodný dům historika Františka Palackého v Hodslavicích. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online.

[2] KRČMÁŘ, Milan. Donutil převzal stříbrný klíč od bran města, je nový čestný občan Třebíče. Třebíčský deník. 2021-11-10. Dostupné online [cit. 2022-01-08].

[3] Miroslav Donutil - herec | CZREGION | Celostátní informační portál. www.czregion.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.

[4] Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 157.

[5] STRAKATÝ, Čestmír. Donutil: Otec byl velmi přísný, dnes by asi skončil ve vězení, lékařka mě špatnou léčbou epilepsie málem zabila [online]. Reflex, 2021-01-28 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.

[6] GUDZOVÁ, Anna. Miroslav Donutil, z božej milosti klaun [online]. BBOnline, 2012-11-10 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. (slovensky)

[7] Hz. Klaun z Boží milosti [online]. Lovosický Dnešek 1/2008 - strana 8 [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[8] Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem [online]. Český Rozhlas [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-18.

[9] Cestou necestou s Miroslavem Donutilem — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-27]. Dostupné online.

[10] Miroslav Donutil | Ocenění. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.

[11] JAKUBCOVÁ, Hana. Donutil dostal v Třebíči cenu města. Radši jsem si to ověřil, rýpl si. iDnes.cz [online]. Mafra, a.s., 2016-10-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.

[12] Donutil bude mít v Třebíči bustu. i-Vysočina.cz [online]. 2019-01-25 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.

[13] ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Je to Mirek? Není moc tlustý? ptal se sám sebe autor Donutilovy busty. iDNES.cz [online]. 2019-02-10 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.

[14] ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Donutil dostane od své rodné Třebíče k narozeninám bustu z bronzu. iDNES.cz [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.

[15] ČTK. V Třebíči odhalili bustu herce Donutila | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.

[16] MAHEL, Luděk. Donutil má v Třebíči bustu. Divadlu zapůjčil kostým ze slavného Sluhy dvou pánu. trebicsky.denik.cz. 2019-02-07. Dostupné online [cit. 2019-03-03].

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]