|
Ofélie (Millais)
Ofélie (anglicky Ophelia, 1851–1852) je obraz anglického umělce Johna Everetta Millaise ve sbírce londýnského muzea Tate Britain, kde patří k nejpopulárnějším. Zobrazuje zpívající Ofélii z Shakespearovy hry Hamlet v okamžicích před jejím utonutím. Obraz sklidil během své první výstavy v Royal Academy of Arts smíšené reakce ale postupně se stal jedním z nejobdivovanějších obrazů poloviny devatenáctého století pro svou krásu a detailní zobrazení přírodní scény. Námět
Obraz zobrazuje výjev, který ve čtvrtém dějství Shakespearova Hamleta líčí Laertovi královna Gertruda. Jeho sestra Ofélie, která žalem přišla o rozum, spadla do potoka, na jehož břehu roste vrba, na kterou chtěla rozvěsit věnce z kvítí. Její šaty ji na několik okamžiků nadnáší a ona si před utonutím bezstarostně prozpěvuje. Dívá se do prázdna a její ruce připomínají odevzdanost Krista.[1] Obraz proslul detailním a botanicky přesným vyobrazením flóry v potoce a na jeho břehu.[2] Byť je děj Hamleta zasazen do Dánska, jeho scenérie je považována za typicky anglickou. Obraz byl namalován na břehu říčky Hogsmill, přítoku Temže mezi Tolworthem a Worcester Parkem v Surbitonu. Přesné místo v roce 2010 objevila místní učitelka v důchodu Barbara Webbová.[3] Květiny plovoucí s Ofélií z větší části korespondují s Shakespearovým popisem věnečků a zároveň vypovídají o viktoriánském zájmu o květomluvu, podle níž má každá květina svůj význam. Výrazný mák vlčí má například symbolizovat smrt, fialky kolem jejího krku značí věrnost a cudnost a macešky u nohou neopětovanou lásku.[4][2] Tvůrčí procesMillais, kterému v roce 1851 bylo 22 let, pracoval na této olejomalbě na dvouvrstvém plátně ve dvou fázích. Nejdříve maloval pozadí na břehu řeky Hogsmill. V 19. století bylo zvykem venku pořídit pouze skici a studie a na samotném obraze pracovat ve studiu, prerafaelité ale tento postup neuznávali a Millais si při zdlouhavém malování v přírodě stěžoval na bodavý hmyz, nepochopení místních a nepřízeň počasí, kvůli které si nechal vybudovat provizorní přístřešek.[4] Další z původních prerafaelitů William Holman Hunt nedaleko ve stejné době pracoval na obraze Špatný pastýř.[5] Millais vytvořil pouze několik studií včetně jedné olejomalby, jejíž osud je neznámý. Zároveň během malby neprovedl mnoho změn kompozice, jak je patrné z důkladné analýzy obrazu.[4] Postavu Ofélie tvořil Millais po dokončení pozadí v londýnském ateliéru na Gower Street. Modelkou mu byla devatenáctiletá Elizabeth Siddallová v květinově vyšívaných šatech, které koupil z druhé ruky za čtyři libry a jako řeka posloužila vana plná vody. Protože byla zima, pod vanu umisťoval zapálené olejové lampy. Zabrán do práce nechal jednou lampy vyhasnout, Elizabeth se ve studené vodě těžce nachladila a její otec od něj požadoval 50 liber za doktora.[4][5] Kritické přijetíBěhem svého prvního vystavení Ofélie v londýnské Royal Academy of Arts v roce 1852 byly reakce smíšené,[4] lepší však než na jeho předchozí vystavovaný obraz Kristus v domě svých rodičů, který vyvolal kontroverzi.[2] Jeden z kritiků pro The Times napsal, že ponořit láskou ztrápenou Ofélii do pouhé zarostlé strouhy je zvrácené a scéna smrti je tím ochuzena o veškerou krásu a patos.[6] Další recenze uvádí, že Ofélie evokuje spíše hrající si děvečku.[5] Kritik a podporovatel prerafaelitů John Ruskin se kladně vyjádřil k technickému provedení malby, podivoval se ale nad tím, proč si Millais vybral pozadí, jaké vybral.[7] OdkazObraz je považován za jedno z ústředních děl prerafaelitů[2][1] a je hojně napodobován v malířství, filmech a na fotografiích. Je na něm založena například Oféliina smrt ve filmové adaptaci Hamleta režiséra Laurence Oliviera z roku 1948 nebo scéna z horroru Wese Cravena The Last House on the Left z roku 1972.[8] Hlavní postavy romantického filmu Oheň s ohněm z roku 1986 se náhodně seznamují v lese, kde se Lisa fotografuje jako Ofélie. Videoklip k písni Where the Wild Roses Grow Kylie Minogue a Nicka Cavea z roku 1995 se odehrává v řece pod vrbou. Na obraz odkazuje také Lars von Trier v psychologickém dramatu Melancholia z roku 2011 s Kirsten Dunstovou.[9] ProvenienceOfélie byla od Millaise zakoupena obchodníkem s uměním Henrym Farrerrem 10. prosince 1851 za 300 guinejí (ekvivalent zhruba 51 tisíc britských liber v roce 2022[10]). Farrer obraz prodal vášnivému sběrateli prerafaelitského umění B. G. Windusovi, který jej prodal za 748 guinejí v roce 1862. V roce 1892 se nakonec dostal do vlastnictví Henryho Tatea, který jej roku 1894 věnoval státu pro nově vznikající londýnské muzeum Tate Britain.[4] Obraz byl, spolu s dalšími významnými díly prerafaelitů, mezi lety 2013–2014 vystavován v Národní galerii ve Washingtonu, Japonsku, Itálii a moskevském Puškinově muzeu. Jeho cena se odhaduje na 30 milionů liber.[11] Galerie
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ophelia (painting) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Ophelia na stránkách Tate Gallery (anglicky)
Information related to Ofélie (Millais) |
||||||||||||||||
_MET_DP319835.jpg)
