Ombra della sera
Ombra della sera („Večerní stín“) je antická socha, která je dílem neznámého etruského umělce z města Velathri (moderní Volterra) a je datována do 3. století př. n. l.[1] Podle historiků sloužila jako votivní předmět a může být spojena s kultem boha Tageta. Soška je zhotovena z litého bronzu a je dokladem pokročilé metalurgie v závěrečném období etruské civilizace.[2] Je vysoká 57,5 cm a znázorňuje nahého mladého muže s disproporčně štíhlým tělem. Výrazně stylizovaná postava kontrastuje s realisticky propracovanými anatomickými detaily hlavy, rukou a genitálií. Na obličeji je zřetelný náznak úsměvu, který podtrhuje éterický dojem. Nezvyklé pojetí sochy nápadně připomíná díla moderního umění. Blíží se zejména stylu Alberta Giacomettiho, který se často inspiroval starověkým uměním.[3] Existují další etruské sochy s podobným vzhledem, např. torzo korunované postavy v muzeu v Perugii. Nigel Spivey vysvětluje protažení postavy snahou přiblížit se nebi, kde sídlí božstva.[4] Piero Airaghi naproti tomu soudí, že soška skutečně znázorňuje stín a větší opotřebení v zadní části dokazuje, že původně měla ležet na zádech. Poprvé se o soše zmiňuje Antonio Francesco Gori v roce 1737, kdy se nacházela ve florentském Casa Buonarroti. Pak ji získal prelát a historik z Volterry Mario Guarnacci a odkázal ji rodnému městu, kde je uložena v místním muzeu.[5] Název Večerní stín odkazuje na výrazně protáhlou figuru a za jeho autora je považován Gabriele d'Annunzio, i když výraz je poprvé doložen až v bedekru z roku 1954. V roce 2014 potvrdila starověký původ sošky spektroskopická analýza, kterou provedl na Florentské univerzitě tým vedený Salvatorem Sianem. Artefakt byl zobrazen v titulcích televizního seriálu Ritratto di donna velata a Valerio Massimo Manfredi kolem něj vystavěl děj detektivního románu Chimaira. Kopie sošky je také udělována jako ocenění na divadelním festivalu ve Volteře.[6] Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||
