Operace PercentageOperace Percentage byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků. Složení a úkolyVýsadek měl jediného člena; svobodníka asp. Františka Pavelku. Jeho úkolem bylo předat domácímu odboji vysílačku s krystaly a příslušenstvím, nový šifrovací klíč a poselství ministra národní obrany exilové vlády gen. S. Ingra. Poté se měl Pavelka podřídit domácí organizaci. Jednou z obětí operace byl František Grád, byl zatčen a následně popraven.[1] ČinnostPavelka byl do protektorátu vysazen v noci ze 3. na 4. října 1941. Omylem byl vysazen u osady Koudelov u Čáslavi, o 35 kilometrů dále od původního cíle, kterým bylo okolí Nasavrk. První člověk, kterého potkal byl František Kalina, kočí ze statku v Koudelově. Ten spolu s dalšími kočími ze statku Františkem Gradem a Antonín Krejčím mu poskytli pomoc. Podařilo se mu navázat spojení s představitelem PVVZ v Chrudimi. Po převezení do Prahy předal veškerý materiál zástupcům odboje. Úkol navázat radiové spojení s Londýnem Pavelka splnit nedokázal. Celá síť odbojářů již byla gestapem sledována a Pavelka byl za tři týdny společně s dalšími odbojáři zatčen, přičemž se gestapu podařilo získat Pavelkův písemný materiál obsahující i záchytné adresy. Celou síť prozradil zatčený rezident sovětské zpravodajské služby mjr. Jedlička. Pavelka se stal prvním výsadkářem, který se německým bezpečnostním orgánům dostal v Protektorátu do rukou. Byl podrobem psychickému a fyzickému mučení a 11. ledna 1943 s dalšími odbojáři popraven v Berlíně.
V kultuře Operace Percentage je zmíněná v historickém románu Jiřího Šulce Dva proti říši, stejně tak postava Františka Pavelky.[2] Připomínka V místě seskoku Pavelky při silnici z Koudelova do Skovic je památník s nápisem: DNE 11. LEDNA 1943 BYLI BERLÍNĚ - PLÖTZENSEE POPRAVENI KPT. FRANTIŠEK PAVELKA, PŘÍSLUŠNÍK ČS. PARASKUPINY PERCENTAGE, A ANTONÍN KREJČÍ, FRANTIŠEK KALINA, FRANTIŠEK GRAD, MUŽI Z KOUDELOVA, KTEŘÍ MU POSKYTLI POMOC. ČEST JEJICH PAMÁTCE.[3] Literatura
Reference
|