Orel (okres Chrudim)

Orel
Orel čp. 41
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Chrudim
Obec s rozšířenou působností	Chrudim (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′10″ s. š., 15°50′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	806 (2024)[1]
Rozloha	6,44 km²[2]
Katastrální území	Orel
Nadmořská výška	275 m n. m.
PSČ	537 01, 538 21
Počet domů	280 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Orel 67 538 21 Slatiňany obecorel@quick.cz
Starosta	Bc. František Horník
Oficiální web: www.obecorel.cz
Orel
Další údaje
Kód obce	571962
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Orel (v místním nářečí Vorel) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Obec Orel hraničí s městy Slatiňany a Chrudim. Žije zde 806^[1] obyvatel.

Obec Orel se nachází 4 kilometry jihovýchodně od města Chrudim. Sousedí přímo s městy Chrudim a Slatiňany. Leží na rovině východně od Slatiňan, východně od řeky Chrudimky a východně od severního okraje CHKO Železné hory.

Rozkládá se v rovinatém terénu, který je na severní straně ohraničen kopcem s osadou Tři Bubny, na jihu jsou nedaleko výběžky Železných hor se Skalkou a Žumberkem a na jihozápadě se terén za Slatiňany zvedá k vrchům Chlum a Hůra. Na severozápadě je na dohled hrana náhorní planiny nazývaná Vlčí Hory.

Podloží obce tvoří Česká křídová pánev, která je z většiny tvořena opukou, která pochází z období křídového moře. Orel se nachází v místě, kde bývalo rozsáhlé, zaniklé jezero. Zůstávaly po něm bažiny a později rašeliniště tzv. Orliny. Od 17. století je doloženo kopání rašeliny na Orlinách a ještě v 19. století se zdejší rašelina používala jako topivo a stelivo. Rašelina se také používala v první chemičce v Lukavici na pražení vytěženého pyritu.

O výskytu bažin a rašelinišť může svědčit i možný výklad vzniku názvu sousedního města Slatiňany = slatina = rašeliniště = bažina. V Orli se dříve těžila opuka a červenice (jíl), které byly používány ke stavbě domů. Skály po těžbě opuky byly zavezeny komunálním odpadem a nejsou již znatelné.

Název obce Orel je rodu ženského. Skloňuje se jako „obec“ (4.p.č.j = 1.p.č.j.; vidím Orel). Proto ukazujeme „ta Orel“ a oznamujeme jsme "v Orli". Jméno obce je poprvé doloženo v roce 1360. Skloňování je uvedeno na ČÚZK https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/712086. Název obce vznikl starobylou přivlastňovací příponou z osobních jmen a zaznamenal Orlův dvůr. Později se začala užívat podoba jména Vorel, s pravopisnou variantou Worell, Worel, Vorel. Od roku 1924 bylo nařízeno používat původního tvaru Orel. V mluvené variantě se stále objevuje výslovost jako Vorel, Vorelák atd.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.

Při archeologickém výzkumu, před stavbou druhé části obchvatu Chrudimě a Slatiňan, byly na území sousedního města Slatiňany u obce Vlčnov nalezeny významné doklady pravěkého osídlení. Archelogy zkoumané území s obchvatem se dotýká, nebo zasahuje do katastru Orle.

Znak a prapor udělil obci Orel dne 16. února 1999 Parlament České republiky. Znak je navržen jako černý orel s červenou zbrojí ve stříbrném štítě. Orel drží v (jeho) pravém pařátu na červené žerdi stříbrný prapor s červenými napínacími háky ke kuši. Vycházelo se z historie obce Orel.

Ideový tvůrce podoby praporu a znaku byl Miroslav Pavlů, definitivní výtvarnou podobu jim dal Zdeněk Valebný. Tvůrci vycházeli z erbovního znamení domácí vladycké rodiny z Orle, pozdějších Orelských ze Sán. Přesněji ze znaku Michálka ze Sán, který sloužil ve vojsku krále Jiřího z Poděbrad a který měl v erbu dva křížem přeložené háky k natahování samostřílu, jež se dnes staly znakem obecního praporu.^[5]

Spolkový život byl v Orli bohatý zvláště v období první republiky. Fungovalo zde několik spolků, družstev i politických stran, např. Český červený kříž, Český svaz žen, Honební společenstvo, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek chovatelů a další.

Nyní zde působí např. sdružení matek Orelský bubínek, které se spojily a pořádají různé akce. Dále v Orli funguje fotbalový klub TJ Orel, který hraje okresní přebor. Oddíl má 4 fotbalová družstva.

V obci se nachází základní dvoutřídní škola pro 1.-5. ročník.

První zmínka o škole pochází z období před rokem 1700. Prvním doloženým učitelem v Orli je Jan Kábele. Školu navštěvovaly i děti z Vlčnova a z Kunčí. V roce 1828 chodilo do orelské školy celkem 126 dětí (63 z Orle, 34 z Kunčí a 29 z Vlčnova). V roce 1883 se začala stavět nová školní budova, která po rekonstrukcích slouží dodnes.

Mateřská škola byla v Orli založena na návrh učitele Rudolfa Ságla. Učit se zde začalo 1. února 1946. Tehdy měla školka 29 žáků. Byla provizorně umístěna ve škole

• Kostel svatého Jiří u Tří Bubnů
• Statek čp. 41 z 19. století s ozdobným štítem.^[6]

• Orel
• Tři Bubny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Orel na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Orel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Orel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.