Ortisei
Ortisei (ladinsky Urtijëi, německy St. Ulrich in Gröden) je město v Jižním Tyrolsku v severní Itálii, ve kterém žije přibližně 4 800[1] obyvatel. Nachází se v údolí Val Gardena v Dolomitech v Autonomní provincii Bolzano v Tridentsku-Horní Adiži. GeografieObec leží na pravém břehu řeky Rio Gardena, která teče z východu na západ a vlévá se do řeky Isarco poblíž Ponte Gardena. Obydlené centrum obce se rozprostírá v průměrné nadmořské výšce kolem 1236 metrů nad mořem a severní svahy obce stoupají přes obec Funes do Dolomit až na horu Rasciesa (o výšce 2282 m n. m., německy Raschötzhütte) horského masivu Gruppo delle Odle (německy Geislergruppe, Langkofel), které jsou přírodní rezervací. Na východě obec sousedí s obcí Santa Cristina Valgardena, na jihu s osadou Oltretorrente (částí obce Castelrotto) a na západní hranici s Laionem. HistoriePrvní písemná zmínka o tyrolské obci jménem Ortiseit pochází z roku 1288, je to zkomolený latinský název urticetum a znamená „místo kopřiv“. Německý název Sankt Ulrich (svatý Oldřich) je doložen k roku 1366 a vztahuje se k místnímu svatému patronovi, k jehož kostelu zde po celý středověk patřily rozsáhlé pozemky. Obec byla po staletí malou osadou, izolovanou v horách, se čtyřmi památnými kostely na poutních cestách. Obyvatelé se zabývali řezbářstvím (od 17. století celé generace, například rodin Rifesserů nebo Moroderů), výrobou dřevěných hraček a stavbou oltářů. Centrum řezbářství je zde dosud, design se studuje na střední uměleckoprůmyslové škole, založené Ferdinandem Demetzem, ale výroba je již převážně strojová. Horolezci a turisté objevili krásy oblasti až ve druhé polovině 19. století. Lidové alpské chalupy byly v následujících desetiletích nahrazovány novostavbami vil, penzionů a hotelů. Během 20. století se Ortisei stalo střediskem zimních sportů a letní rekreace. Až do roku 1960 odtud do obce Klausen vedla vysokohorská železnice Val Gardena, kterou za první světové války postavili ruští váleční zajatci. Památky
ObyvatelstvoV roce 2011 obyvatelstvo jako svůj první jazyk uvedlo ladinštinu (84,19%), němčinu (9,30%) a italštinu (6,51%). PolitikaStarostové od roku 1952:[2]
Sport
Osobnosti
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Urtijëi na anglické Wikipedii. také|de|it
Externí odkazy
|