|
Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36)
Palác Pachtů z Rájova, či Pachtovský palác, původně Langerovský palác, zvaný též Nová mincovna, nebo Seebergerovský palác[1], je barokní budova čp. 587/I na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu, jeho adresa je Celetná 587/36 a Ovocný trh 587/14, Staré Město, Praha 1. Je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka.[2] Dějiny a popis paláceV místech dnešního paláce, na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu, místě blízko Králova dvora, stával dům staroměstské patricijské rodiny rodu Velfloviců. Roku 1409 jej získal král Václav IV. a využíval ho pro potřeby dvora; dům byl údajně pověstný tím, že na jeho fasádě byly vymalovány nahé lazebnice.[3] V roce 1420 byl dům zkonfiskován staroměstskou obcí, která jej upravila na mincovnu. Ta byla v provozu do roku 1434 a poté byla zrušena. Nejpozději v roce 1454 dům na čas připadl královně Johaně († 1475), manželce Jiřího z Poděbrad, a byl proto nazýván Dvůr králové.[4] Johana zde pobývala i po manželově smrti r. 1471, byla v dobrých vztazích i s králem Vladislavem, ale i tak nakonec kolem roku 1473 Johana přesídlila do sídla českých královských vdov, věnného města Mělníka. Je možné, že se zde narodil i syn Jiřího a Johany, Hynek z Poděbrad (nebo se tak stalo v královském paláci). Mincovna byla znovu obnovena roku 1539 a fungovala až do roku 1784,[5][6] kdy se zde usídlilo Zemské vojenské velitelství. Rozsáhlý objekt měl současně obytné prostory, v nichž v polovině 19. století bydlela rodina Seebergerova, která palác dala adaptovat a po níž se pak nazýval Seebergerovský. Stavbu rokokového paláce ihned po koupi roku 1737 zahájil Josef Ignác rytíř Langer, pravděpodobně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[7] Po roce 1755 ve stavební činnosti ještě pokračoval nejvyšší mincmistr František Josef hrabě Pachta; ten dal palác adaptovat do podoby pozdně barokního paláce podle projektu, jehož autorem je Jan Josef Wirch. Za pozornost stojí trojdílný portál z těchto úprav s plastikami horníků a vojáků, vytvořený původně sochařem Ignácem F. Platzerem roku 1759. Palác v roce 1784 ještě upravoval Filip Heger pro vojenské velitelství.[3] Při této příležitosti došlo k razatnímu přetesání soch na portálu Petrem Prachnerem.[8] V revolučním roce 1848 se před palácem střetli pražští vzbouřenci s vojáky pod velením zemského velitele, generála Alfreda z Windischgrätze. Za neznámých okolností se obětí bojůvek stala manželka generála Windischgrätze, Marie Eleanora rozená ze Schwarzenbergu, která přihlížela dění z okna. V roce 1849 přešel palác pod správu ministerstva spravedlnosti a zemského soudu, a v letech 1857–1861 pak došlo k dalším stavebním úpravám, snad podle projektu Josefa Maličkého.[7] Především byla soudní budova rozšířena o křídlo do Ovocného trhu a z původního polopatra bylo vytvořeno druhé patro. Z novodobých úprav je nejvýznamnější prolomení loubí v Celetné ulici v roce 1938.[4] Také v současné době v areálu sídlí soudní instituce, Obvodní soud pro Prahu 1 a Obvodní soud pro Prahu 7.[9] Dispozice areálu je v důsledku jeho vzniku v mnoha etapách složitá. Palác tvoří historická budova a novostavba z 19. století. Z historické budovy, původně pětikřídlé, zůstala zachována křídla obklopující dvůr. Jižní křídlo bylo v 19. století zbouráno. Fasáda do Celetné ulice má 9 os, v přízemí je monumentální portál s postavami od I. F. Platzera, které podpírají balkon s kovovým rokokovým zábradlím. Fasáda historické budovy do Ovocného trhu je mírně zalomená, má šestiosou a pětiosou část. V základech paláce je pozdně gotické sklepení, klenby v přízemí jsou z doby pozdně barokní. Novější budova je obrácená do Ovocného trhu, má 17 os. Člení ji trojice tříosých risalitů, nad středním risalitem je štít.[2] Galerie
OdkazyReference
Literatura
Související články
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
,_Praha_1,_Ovocn%C3%BD_trh,_Celetn%C3%A1,_Kr%C3%A1lodvorsk%C3%A1,_Templov%C3%A1_14,_Star%C3%A9_M%C4%9Bsto_-_p%C5%99edn%C3%AD_strana_(z_celetn%C3%A9_ulice).JPG)
_03.JPG)
