Pocházel z brněnské židovské rodiny; jeho bratr Hugo se stal filmovým hercem a režisérem. Spolupracoval s ním na třech filmech, pro které složil hudbu (Život je pes, Mazlíček a Kvočna). Zamiloval se do vdané lékařky Soni Jakobsonové (manželky ruského jazykovědce Romana Jakobsona), která se rozvedla, aby se mohli 17. října 1935 vzít. Roku 1937 se jim narodila dcera Olga – později herečka. Na manželčino přání se plně věnoval skládání. Dokončil operu Šarlatán, a ta měla premiéru v dubnu 1938. Po příchodu německých vojsk zvažovali emigraci, ale neměli štěstí a nezískali potřebná víza. Jeho bratr Hugo Haas úspěšně emigroval s manželkou Bibi do USA, ale svého několikatýdenního syna Ivana přenechal v péči brněnských příbuzných.
Jeho hudební dílo zahrnuje jen několik desítek skladeb; uplatňují se v něm prvky české a moravské lidové hudby, často také cituje husitské písně a Svatováclavský chorál. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let pracoval na symfonii, kterou však již nestačil dokončit. Dne 2. prosince 1941 byl deportován do Terezína, kde byl zdrcen poměry, v nichž se náhle ocitl. Přesto složil na hebrejský text mužský sbor Nenaříkej (Al S´fod). Z Terezína byl transportován 16. října 1944[2] do Osvětimi, kde bylo 17. října 1944 rozhodnuto, že bude poslán do plynové komory.
Dílo
Opera
Šarlatán. Tragikomická opera na vlastní libreto o 3 jednáních v 7 obrazech (1934-37)
Orchestrální skladby
Zesmutnělé scherzo pro velký orchestr op. 5 (1921)
Předehra pro rozhlas pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci, op. 11 (1930-31)
Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr, op.1 2 (1931-32)
Suita z opery Šarlatán pro velký orchestr, op. 14 [1936)
Symfonie pro velký orchestr (1940-41, nedokončena)
Studie pro smyčcový orchestr (1943)
Vokální skladby
Pamětní deska bratrům Haasovým v Biskupské ulici v Brně
Karneval op. 9 (mužský sbor, slova Dalibor Chalupa), (1928-29)
Al s'fod (mužský sbor, slova David Shimoni, 1941)
Šest písní v lidovém tónu pro soprán a klavír nebo orchestr, op. 1 (1918-19, 1938)
Tři písně pro soprán a klavír na slova J. S. Machara op. 2 (1919-20)
Čínské písně pro alt a klavír op. 4 (slova Kao-ši, Cui-hao, Thu-fu, 1921)
Pavel Haas je také jednou z ústředních postav románu Bezejmenní. Příběh, do kterého byla jeho osobnost zasazena, je sice založen na pravdivých událostech, sám Pavel Haas v něm ale ve skutečnosti nefiguroval.
Reference
↑Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 125, sn. 65 [online]. NA [cit. 2022-10-14]. Dostupné online.
↑Databáze obětí holocaustu: Haas Pavel [online]. Terezínská iniciativa, rev. 2014 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
Literatura
Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Lubomir Peduzzi: Pavel Haas (1991), Muzejni a vlastivědná společnost Brno 1993
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Haas na Wikimedia Commons
