Polská pravoslavná církev
Polská pravoslavná církev či Polská autokefální pravoslavná církev je jedna z autokefálních pravoslavných církví. K roku 2016 měla 504 400 členů. HistorieVýchodní obřad na území dnešního Polska se datuje k misiím svatých Cyrila a Metoděje. Ve 13. století zde existovaly dvě pravoslavné eparchie; Chełm a Přemyšl. Tyto eparchie byly součástí kyjevské metropolie. Po Brestlitevské unii roku 1596 se velká část věřících dostala pod duchovní vedení římského papeže. Současná církev byla založena po tzv. Rižském míru a stala se součástí Ruské církve. Poté ztratila spojení s Ruskou pravoslavnou církví, z důvodu pronásledování Sovětským svazem. Roku 1924 začal Konstantinopolský patriarchát zakládat autonomní církve (Finsko, Pobaltí a Polsko). Roku 1948 uznal patriarchát její autokefalitu. StrukturaSoučasným nejvyšším představitelem církve je Sáva, Metropolita varšavský a celého Polska. Církev se skládá ze 7 eparchií (diecézí);
Seznam metropolitů církve
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Polish Orthodox Church na anglické Wikipedii. Související článkyExterní odkazy
Information related to Polská pravoslavná církev |