Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Rakousko-uherská banka, filiálka Hradec Králové byla pobočkou rakousko-uherské centrální banky, která rozpočala svoji činnost v roce 1887 a zanikla po vzniku ČSR roku 1918.

První centrální bankou na našem území byla Privilegovaná Rakouská národní banka a vznikla jako soukromá akciová společnost k 1. červnu 1816. V roce 1867 došlo k rakouskouherskému vyrovnání a jako její nástupce byla zřízena 27. června 1878 Rakousko-uherská banka. Hlavní ústavy byly ve Vídni a Budapešti se společnou generální radou banky. Sám Hradec Králové si musel na otevření místní pobočky počkat skoro jedno desetiletí.

O jejím vzniku se občané dozvěděli z místního tisku, který uveřejnil tento inzerát:

„Vyhláška.

Dnem 29. srpna 1887 započne zde nově zřízená filiálka Rakousko-uherské banky činnosť svou v místnostech 1. poschodí domu čís. 139 na velkém náměstí. Úřední hodiny ustanoveny jsou, pokud změny nebude, od osmé hodiny ranní až do druhé hodiny odpolední.

V obor působnosti filiálky náležeti bude:

a) eskontování požadavkům bankovním vyhovujících směnek, cenných papírů a kuponů,

b) kommissionářské inkasso směnek, cenných papírů a kuponů,

c) kommissionářské opatření přijetí (vyzdvižení přijaté primy a t. d.),

d) vydávání a vyplácení poukázek bankovních mezi filiálkou v Hradci Králové a oběma hlavními ústavy, jakož i veškerými filiálkami,

e) půjčování na způsobilé k tomu cenné papíry,

f) vyplácení splatných, však nikoliv přes rok dospělých kuponů,

g) kommissionářské opatření archů kuponových cenných papírů všeho druhu, ač-li se archy kuponové vydávají v sídle některého ústavu bankovního,

h) kommissionářská koupě a prodej cenných papírů a mincí,

i) koupě a prodej zlata,

k) kommissionářské opatření poukázek na místa zahraničná,

l) přejímání deposit k dopravení na hlavní ústavy,

m) výměna bankovek za bankovky a

n) prodej stříbrných mincí za bankovky al pari dle zásob po ruce jsoucích.

Podrobná ustanovení o jednání obchodním s Rakousko-uherskou bankou lze u filiálky na žádosť obdržeti zdarma.

V Hradci Králové v srpnu 1887.

Rakousko-uherská banka filiálka Hradec Králové.“^[1]

Samotnému otevření hradecké pobočky předcházelo zvolení jejích cenzorů. Ti byli zvoleni na schůzi liberecké obchodní komory v červnu 1887 a stali se jimi Filip Berger, společník firmy Berger a Munk, Samuel Ganz, obchodník v Hradci Králové, František Hanuš, obchodník s kůžemi v Hradci Králové, Josef Hloušek, majitel pily a továrny na vlákna dřevní a koberce v Malé Čermné, Václav Formánek, člen správní rady ZÚÚ a měšťanského pivovaru v Hradci Králové, Jakub Kalh, obchodník s plodinami a moukou v Hradci Králové, Antonín Komárek, obchodník a předseda správní rady ZÚÚ, Jan Kruschwitz (později používal počeštěnou formu Krušvic), obchodník se suknem a módním zbožím v Hradci Králové, Čeněk Mahrle, člen správní rady ZÚÚ, Ladislav Pospíšil ml., knihkupec v Hradci Králové, Karel Schulz, společník firmy Märky, Bromovský a Schulz, Vilém Waldek, člen správní rady ZÚÚ, Bohumír Weisz, obchodník se zbožím rukodělným v Hradci Králové^[2]. Samotné založení hradecké filiálky této banky v roce 1887 znamenalo pro Hradec Králové zařazení mezi desítku privilegovaných měst v Čechách a další vzpruhu místní ekonomice a bankovnictví. Její finanční dary také v mnohém pomohly, např. v září 1899 dala 20 zlatých pro vichřicí poškozené občany v Malšovicích.

V březnu 1900 se stal přednostou filiálky Adolf Křepelka. Byl tak prvním hradeckým přednostou českého původu, neboť předtím byli do této funkce jmenováni vždy Němci, i když mnohdy poněkud znalí českého jazyka^[3]. Koncem téhož roku se stal kontrolorem a náměstkem ředitele pražské pobočky a na jeho místo byl jmenován JUDr. Bohuslav Jiřík, adjunkt filiálky v Plzni. 12. června 1902 přijel do města na inspekci místní filiálky guvernér banky rytíř Leon Biliński, kterého doprovázel generální tajemník Pranger. Druhého dne ráno odjel do Pardubic^[4].

Dlouhé roky měla pobočka své úřadovny v Caivasových domech na Velkém náměstí. Později přesídlila do domu, který stával na místě domu firmy Berger a Munk. Ten však potřebám banky také nepostačoval, a tak v letech 1903-1904 postavila Rakousko-uherská banka vlastní palác v tehdejší Jiříkově třídě, na jehož místě dnes stojí budova České spořitelny. Z dosavadních místností v domě F. Bergra čp. 150 se filiálka přestěhovala v červnu 1905^[5].

V roce 1907 dosáhl celkový eskompt 13,61 mil. K, úhrnné operace činily 14,17 mil. K a čistý zisk obnášel 78 340 K. Za rok 1908 činil čistý zisk 41 996 K, přičemž její celkové finanční operace dosáhly 14,41 mil. K.

K 1. lednu 1909 vídeňské ředitelství jmenovalo v dorozumění se zemědělskou radou v Praze a obchodní a živnostenskou komorou v Liberci cenzory hradecké filiálky továrníky ing. Karla A. Schulze a Jana Petrofa ml.^[6] V prosinci 1910 byl cenzorem jmenován obchodník a majitel domu Rudolf Helwich, přičemž v této funkci se střídaly vždy významné osobnosti z Hradce Králové a okolí. Z těch nejvýznamnějších jmenujme náměstka starosty Viléma Waldeka nebo dalšího náměstka starosty a továrníka Josefa Pilnáčka, který v tomto úřadu strávil více než 2 desítky let.

Pracovníci banky se ve velké míře účastnili společenského a kulturního života obce. V roce 1911 se revident Jindřich Tomášek stal prvním předsedou hradeckého odboru Klubu českých turistů, ale již po půl roce byl přeložen do Mladé Boleslavi. Mnozí z nich také povýšili, a to především díky odchodu z města. Například koncem roku 1911 byl adjunkt Antonín Malý jmenován přednostou filiálky ve Dvoře Králové nad Labem, jež byla otevřena následujícího roku. Proto bylo samozřejmé, aby bylo vedení i úřednictvo veřejně vidět, a tak 20. srpna 1907 byl přednosta filiálky Bohuslav Jiřík přítomen vítání ministra obchodu dr. Fořta a v lednu 1912 se zúčastnil II. plesu peněžního úřednictva v Praze. Tento člověk však byl nositelem i mnoha pokrokových myšlenek. 27. října 1908 se na zasedání městské rady přimlouval, aby se zřídila elektrická dráha z Hradce Králové k nádraží na Pražském Předměstí. Koncem roku 1911 mu byl dokonce propůjčen rytířský řád Františka Josefa. Na jeho tradici i úspěchy navázal i nový přednosta Karel Srdínko.

Počátkem 10. let 20. století byla hradecká pobočka tak úspěšná, že měla po Praze největší roční obrat ze všech filiálek v Království českém, přitom ještě v 90. letech 19. století Prahu následovaly pobočky v Liberci, Plzni a Českých Budějovicích. V březnu 1913 navštívil město na své inspekční cestě centrální inspektor Rakousko-uherské banky Jan Freyer a při té příležitosti poctil též návštěvou společně s přednostou zdejší filiálky JUDr. Jiříkem budovu Záložního úvěrního ústavu. Následujícího roku byla při filiálce zřízena válečná půjčková pokladna, např. na 5. válečnou půjčku bylo u filiálky upsáno 286 850 K^[7]. V souvislosti s válkou se později projevil nedostatek kovových mincí a tak musela hradecká pobočka přijímat i půlky a čtvrtky dvoukorunových bankovek, přičemž jejich okraje měly být rovné a celistvé.

Po vzniku ČSR byla pobočka Rakousko-uherské banky převzata státem a její úřednictvo muselo přísahat věrnost nové republice. Stala se z ní filiálka Bankovního úřadu ministerstva financí. O něco později se přeměnila na pobočku Národní banky československé, která byla ustavena 21. března 1926.