René Charles Joseph Marie Lefebvre (23. února 1879 Tourcoing – 4. března 1944 Koncentrační tábor Sonnenburg) byl člen francouzského hnutí odporu za druhé světové války. Pro svou špionážní činnost pro britskou rozvědku byl zatčen gestapem a na následky věznění zemřel v koncentračním táboře. Posmrtně obdržel v roce 1953 od francouzské vlády Médaille militaire.^[1]

René se narodil v Tourcoingu v únoru 1879 do katolické rodiny.^{[p 1][2]} Oženil se s Gabrielle Watine, hluboce věřící ženou, se kterou měli osm dětí. V roce 1923 René poradil nejstarším dvěma synům Renému a Marcelovi, aby začali studovat v kněžském semináři (na francouzském semináři v Římě). Oba synové se rozhodli pro kněžské povolání – nejstarších pět dětí manželů Lefebvrových se stalo kněžími nebo řeholními sestrami, další tři děti založily rodiny. Syn Marcel byl jmenován arcibiskupem.^{[p 2][1]} Gabrielle zemřela v roce 1938. Manželé Lefebvrovi celý život zůstali věřícími, pravidelně navštěvovali mši svatou a vyučovali své děti katechismu.^[3] V křesťanském duchu se také chovali ke svým zaměstnancům v textilní továrně v Tourcoingu, která jim patřila. Po začátku druhé světové války René pracoval, stejně jako v první světové válce, pro britskou rozvědku a působil ve francouzském hnutí odporu proti německé okupační moci.^[4] V roce 1941 byl pro svou činnost zatčen gestapem a postupně vězněn na několika místech. Roku 1943 byl převezen do koncentračního tábora Sonnenburg, kde na následky ročního nelidského zacházení ze strany SS zemřel 4. března 1944.^[5] Jeho tělo rodině vydáno nebylo.^[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku René Lefebvre na anglické Wikipedii.

• Byli jednou jeden otec a jedna matka, krátký životopis rodičů Msgr. Marcela Lefebvra (P. Le Crom, Dědictví svatováclavské, 2020)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu René Lefebvre na Wikimedia Commons