Od roku 1947 byl hráčem třetiligovéhoArezza. Po dvou letech odešel na jednu sezonu do Lucchese a potom přestoupil do Juventusu, kde zůstal pět let. Za Bianconeri vyhrál dva tituly (1951/52 a 1957/58) a jeden domácí pohár 1958/59. V roce 1955 byl prodán do Interu, kde zůstal jednu sezonu. Poté odešel na sezonu hrát do Triestiny a v roce 1957 se vrátil do Juventusu. Po dvou letech odešel dohrát kariéru k městskému rivalu Turín, kde v roce 1961 skončil kariéru.
Za reprezentaci odehrál první utkání 18. května 1952 proti Anglii (1:1). Byl na soupiskách pro OH 1952 i MS 1954. Jenže na turnajích neodehrál žádné utkání. Poslední zápas odehrál 23. března 1958 proti Rakousku (2:3). Celkem tak odehrál 10 utkání.