|
Rząśnik (gmina Świerzawa)
Rząśnik (německy Schönwaldau, jinými názvy též Schiwale, Sonewald, Kseniówka či Stalowa Wola[1]) je obec v polském Dolnoslezském vojvodství. Nachází se v okrese Złotoryja a je součástí gminy Świerzawa. GeografieRząśnik leží na území severního předhůří Kačavských hor. Vesnická zástavba je protažena v délce 3,1 km podél horního toku Czermnice až k oblasti jejího prameniště na severovýchodním úbočí Severního hřebene Kačavských hor. Obec ke obklopena kopci s vrcholy v nadmořské výšce mezi 400 a 500 metry. Na jihozápadě je to vrch Skala (485 m n. m.), na západě Szeroka (467 m n. m.) a Miesek (466 m n. m.), na severu Rawka (427 m n. m.) a na východě Sokołowskie Wzgórza (452 až 474 m n. m.). O něco dále od Rząśniku směrem na jihovýchod se zvedá masív Okole (718 m n. m.) s nižším vrcholem Leśniakem (677 m n. m.).[2] Součástí obce, která má statut starostenství, jsou osady Orzechowice, Posepsko a Sądrecko.[3] HistorieZ okolí Rząśniku pocházejí archeologické nálezy, které dokazují, že oblast byla osídlena již v období paleolitu. Pokud jde o založení vesnice, existence románského kostela ze 13. století a způsob zástavby, odpovídající charakteru lesní lánové vsi, svědčí o tom, že obec vznikla v době středověké kolonizace podhorských a horských oblastí Slezska.  V roce 1734 byl v Rząśniku vybudován barokním architektem Martinem Frantzem z estonského Tallinnu velký zámek se třemi rizality a dvěma postranními křídly.[4] Zámek byl na počátku 19. století modernizován a přestavěn, v té době byl u něj také vybudován přilehlý zámecký park. Rząśnik byl v 18. a 19. století prosperující obcí - mj. zde byly dva vodní mlýny, pila, vápenka a cihelna.[1] Po vysídlení německého obyvatelstva v roce 1945 se Rząśnik stal součástí polského Dolního Slezska. V letech 1975 –1998 obec náležela do Jeleniogórského vojvodství. Po druhé světové válce používalo zámek a přilehlý areál hospodářských budov místní zemědělské družstvo. Zemědělci opustili budovu kvůli jejímu špatnému technickému stavu v roce 1985. Od konce 80. let 20. století zámek dále pustl a proměnil se v ruiny. PamátkyNa seznamu Národního ústavu dědictví (Narodowy Instytut Dziedzictwa) polského Ministerstva kultury je v Rząśniku zapsáno několik architektonických a historických památek:[5]
Pověsti o pokladechV dubnu roku 1945 příslušníci německé baterie, kteří sídlili v rząśnickém zámku, objekt podpálili a prchli odtud směrem k Jelení Hoře. Mezi místními obyvateli se tradovalo, že ve sklepeních zůstaly ukryty poklady, protože už v průběhu roku 1944 do zámku často přijížděla nákladní auta i koňské povozy s nákladem. Později byly tyto spekulace rozšířeny o pověst, že u knížecí věže v Siedlęcině je vchod do tunelu, který vede až do sklepení pod rząśnickým zámkem, kde jsou ukryty poklady, které sem navezli Němci na sklonku války. Tyto pověsti ještě přiživila skutečnost, že v roce 1946 lesy v okolí Rząśniku obsadili sovětští vojáci a několik měsíců intenzívně prohledávali celé okolí.[8] OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
Information related to Rząśnik (gmina Świerzawa) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
