Střekov (část obce)
Střekov (německy Schreckenstein) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov. Nachází se na pravém břehu řeky Labe. K roku 2011 zde žilo 14 041 obyvatel. HistoriePrvní písemná zmínka pochází z roku 1319.[3] Z ní je patrné, že se původní osada naproti městu Ústí jmenovala Skřekov (latinsky psáno Schrekow) a že nově zbudovaný hrad nad ní byl pojmenován Schrekenstein.[4] V roce 1922 byly k obci Střekov připojeny obce Kramoly a Novosedlice. Původní Střekov se někdy uvádí jako starý Střekov. Jednání o sloučení Kramol a Novosedlic probíhalo již v roce 1908, kdy byl pro sloučenou obec navrhován nový název Elbenau. V roce 1936 povýšilo ministerstvo vnitra Střekov na město a udělilo mu městský znak a prapor. Proti vůli většiny obyvatel ho 1. května 1939 nacistická správa připojila k Velkému Ústí nad Labem. Toto spojení již nebylo nikdy zrušeno.[5] Dne 26. dubna 1929 byl střekovský biograf prvním místem v Československu, kde se promítal zvukový film. V Praze měla tato novinka premiéru až v srpnu téhož roku.[5] V letech 1924 až 1936 proběhla pod hradem Střekov na Labi výstavba zdymadla Střekov (známého též jako Masarykova zdymadla či Zdymadla T. G. Masaryka), čímž došlo k několikametrovému vzdutí hladiny a vytvoření přehradní nádrže o délce 19,8 kilometrů a celkovém objemu 16,1 mil. m3. Důvodem výstavby vodního díla bylo splavnění Labe v oblasti nebezpečných peřejí, které začínaly nad Vaňovem a končily asi 400 metrů pod hradem Střekov.[6] Přírodní poměryStřekov je součást města Ústí nad Labem a nachází se v severní části okresu Ústí nad Labem v Ústeckém kraji, při řece Labi. Jeho základními sídelními jednotkami jsou osady Kramoly, Nová Ves, Sídliště Kamenný vrch, Střekov-Kamenný vrch, Střekov-Karla IV., Střekov-lázně, Střekov-nábřeží, Střekov-nad hradem a Střekov-průmyslový obvod.[7] VodstvoStřekov leží při řece Labe, což je vodní tok I. řádu a jedna z největších řek a vodních cest v Evropě, díky čemuž náleží do úmoří Severního moře. Její úsek v oblasti Střekov tvoří vodní útvary „Labe od toku Ohře po tok Bílina“ a „Labe od toku Bílina po Jílovský potok“. Průtok řeky se stal dominantním modelujícím činitelem, který ovlivnil ráz a vzhled zdejší krajiny. Průměrný dlouhodobý průtok řeky je v profilu Ústí nad Labem (tj. pod Masarykovými zdymadly) 290 m3s−1.[8] Ochrana životního prostředíCelé území Střekova je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[8] Nad ulicí Novoveská roste památný strom buk lesní (Fagus sylvatica), chráněný od roku 1996.[9] ObyvatelstvoPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 748 obyvatel (z toho 1 362 mužů), z nichž bylo 306 Čechoslováků, 2 384 Němců a 58 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvki, ale ve čtvrti žilo také 184 evangelíků, dva členové církve československé, tři židé a sto lidí bez vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 9 919 obyvatel: 1 280 Čechoslováků, 8 412 Němců, deset Židů, devět příslušníků jiné národnosti 208 cizinců. Převažovali římští katolíci, ale 960 lidí bylo evangelíky, 104 členy církve československé, 28 Židy, dvanáct lidí patřilo k řeckokatolické církvi, 32 k jiným nezjišťovaným cíkrvím a 1 053 jich bylo bez vyznání.[11]
PamětihodnostiDominantou je hrad Střekov, pocházející z počátku 14. století a v době romantismu upravený. Do hradního paláce je umístěna expozice historie hradu a blízkého regionu. Z terasy od restaurace je překrásný výhled na město a do labského údolí. Po roce 1989 byl hrad navrácen do vlastnictví šlechtického rodu Lobkowiczů. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven roku 1903 v pseudobarokním slohu. V západní věži se nachází zvon z roku 1604 pořízený dílnou Hilgerů a dva zvony od Richarda Herolda z r. 1923. V minulosti se zde nacházel ještě čtvrtý zvon, po němž zde zůstalo jen srdce a prázdné místo ve zvonové stolici.
Další stavby
Reference
Externí odkazy
|