Svodín
Svodín (maďarsky Szőgyén) je obec v okrese Nové Zámky na Slovensku.[2] Leží v Podunajské nížině. Žije v ní přibližně 2 400[1] obyvatel. Většina obyvatel je maďarské národnosti.[3] HistoriePrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1156, kdy byla zmíněna pod názvem Scheuden Výsledky archeologických výzkumů provedené v roce 1971 dokázaly, že území obce bylo osídleno již od začátku doby kamenné. První vykopávky se uskutečnily na Busahegy, který se stal nejvýznamnějším nalezištěm – archeologové zde našli kamenné nástroje, které jsou staré několik tisíc let. Objevili také stopy (podle objevených památek z pozdního neolitu, resp. památek lidu lengyelské kultury) osídlení ze 4. tisíciletí př. n. l. Z období 5.–4. tisíciletí př. n. l. jsou pozoruhodné antropomorfní artefakty, a to dvě vázovité nádoby, které jsou zpodobněním ženy. Nálezy z roku 2000 př. n. l. kultury s kanelovanou keramikou se nacházejí v archeologickém muzeu v Budapešti. Z doby bronzové byly objeveny náramky a meč. Z římské doby se objevilo naleziště v prostoru katastru Farkaspuszta. V Busahegy byl objeven avarský tábor, v němž spolu s Avary žili i Slované. Na návrší Várhely, které již dnes neexistuje, se nacházelo slovanské hradiště. Ve 4. století př. n. l. na toto území sem přišli Keltové. V 1. století n. l. se území stalo provincií Římské říše. V 5. století se zde objevili Hunové, považovaní za předky dnešních Maďarů. Po nich se zde usadili Avaři a později, v 8. století, moravští Slované, kteří se již začali zabývat zemědělstvím. V 9.–10. století opouštěli Slované danou lokalitu a přicházeli sem, resp. usídlili se na obou březích Dunaje nomádští Maďaři. Toto území bylo začleněno do panství Arpádovců. V části osady Busahegy se usadil kmen náčelníka Tordu. Později tuto osadu do královského majetku přijal Štepán I. jako osadu na svazích hroznů „Perlivého vína“ – Szölgyön. Za vlády Gejzy II. patřily obě osady, Busahegy a Várhely, do ostřihomského panství. V roce 1242 ji obsadili Tataři, po jejichž odchodu král Béla IV. do vsi povola německé a slovenské osadníky. Přišlo asi čtyřicet německých rodin, a tímto se obec rozdělila na dvě části, a to maďarskou zvanou Unngarica Villa Sceudin a německou: Theutonica Villa Sceudin. Od roku 1291 bylo území obce rozděleno na Maďarský a Německý Svodín. V roce 1427 dostala obec výsady a trhové právo a byla uváděna jako Oppidum Sceuden Ungaricum. V době kuruckých válek (roku 1708) oba Svodíny obsadil František II. Rákóczi za pomoci zeměpána Jana Bottyána z Nové Vísky, v roce 1710 byla osada Várhely srovnána se zemí. Do roku 1918 bylo území obce součástí Uherska. V roce 1925 byly obě obce, tj. Maďarský Svodín (maďarsky Magyarszőgyén) a Německý Svodín (maďarsky Németszőgyén) sloučeny do obce Seldín. V důsledku první vídeňské arbitráže bylo území obce v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska. V roce 1948 došlo k přejmenování obce ze Seldín na Svodín.[2] Pamětihodnosti
Družební obceReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Svodín na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
