Václav Jindřich Nosecký

Václav Jindřich Nosecký
Narození	16. června 1661 Pečky České království České království
Úmrtí	28. května 1732 (ve věku 70 let) Jihlava Moravské markrabství Moravské markrabství
Povolání	malíř
Děti	Siard Nosecký
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Jindřich Nosecký, někdy uváděn jako Václav Jindřich Nosek (16. června 1661, Pečky^[1] – 28. května 1732, Jihlava) byl barokní malíř, činný v Praze, Zákupech, Olomouci, Kroměříži, Polné, Želivi a Jihlavě. Svá díla podepisoval Wenzel Nosecky nebo Wenc. Nosseczky.

Václav Jindřich Nosecký se narodil v Pečkách v rodině krejčího Jana Noska Poděbradského a od roku 1675 do roku 1680 se učil malířskému řemeslu u Filipa Mazance (autora maleb v letohrádku Hvězda) v Praze. V malířském školení pokračoval někdy v období 1683–1688 u malíře a správce obrazárny Pražského hradu Kristiána Schrödera, kde měl možnost studovat kvalitní italské a nizozemské malby z hradních sbírek a také se zde spřátelil se svým spolužákem Petrem Brandlem. Členem malířského cechu se stal až roku 1696 a malířským mistrem roku 1701.

V Praze se Nosecký oženil s Terezií Eleonorou rozenou Andraskou a měl s ní sedm dětí. Jeho prvorozeným synem byl František Kristián Ezechiel Nosecký, pokřtěn v Týnském chrámu za přítomnosti Kristiána Schrödera a dále Jana Rudolfa Byse a Jana Kryštofa Lišky.

Po smrti své ženy a přítele Kristiána Schrödera, zřejmě zprostředkovatele zakázek, se kolem roku 1703 přestěhoval do Jihlavy. Jako jihlavský občan je však uváděn až od roku 1711. Zde se podruhé oženil se s Uršulou Veronikou Steürer von Stürzenhübl (před rokem 1714) a roku 1718 zakoupil dům v ulici U Mincovny s částí pivovaru.

První zakázku v Jihlavě pro kostel sv. Jakuba většího získal roku 1702 společně se svým přítelem Michaelem Václavem Halbaxem. Oba malíře pojil zřejmě i příbuzenský vztah, neboť moravský malíř František Řehoř Ignác Eckstein byl nevlastním synem Halbaxe a synovcem Noseckého. Podrobně uvádí Noseckého životopis Jan Petr Cerroni.^[2]

Nosecký ovlivnil další umělce v regionu, např. Karla Františka Teppera nebo Františka Řehoře Ignáce Ecksteina. V malířské dílně Václava Jindřicha Noseckého se vyučil jihlavský malíř Franz Österreicher starší, Jan Kalina (autor nástropních fresek v klášteře v Želivi), Jan Kargl a Noseckého prvorozený syn František Kristián (1693–1753), později řádový bratr Siard, který proslul jako malíř a autor fresek, např. nástropní fresky Teologického sálu ve Strahovském klášteře premonstrátů.

Během pobytu v Praze se Nosecký pohyboval mezi tehdejší malířskou špičkou a měl možnost studovat díla významných předchůdců. Jeho kompoziční řešení prostoru a znázornění psychologie postav bylo ovlivněno Karlem Škrétou a jeho žákem Janem Jiřím Heinschem. Italské vlivy, zejména užití šerosvitu, mu zprostředkoval jeho přítel Michael Václav Halbax. Prvky vlámské malby přinášeli malíři jako Abraham Godyn (Abraham a Isaac Godynové jsou autory fresek v Trojském zámku), nebo první učitel Noseckého Filip Mazanec, který kopíroval díla Rubense. Díky důvěrnému přátelství s Petrem Brandlem se podílel i na některých jeho zakázkách.

První známá dochovaná Noseckého práce je stropní malba v jídelně zámku v Zákupech z roku 1700, kdy mu bylo již 39 let. Zakázku prováděl se svým přítelem Michaelem Václavem Halbaxem a je na ní patrná inspirace malířskou výzdobou v zámku Trója.

Hlavním objednavatelem Noseckého maleb byla církev. Jeho malby nebo fresky byly ve všech Jihlavských chrámech – v kostele svatého Jakuba, v jezuitském chrámu svatého Ignáce, v hřbitovním kostele svatého Ducha a nejstarším jihlavském kostele svatého Jana Křtitele, dále v dominikánském klášteře svatého Kříže (včetně nedochované Loretánské kaple a souboru čtrnácti obrazů ze života sv. Dominika) a dále v zaniklém klášteře kapucínů. Kolem roku 1710 pracoval pro olomouckého biskupa na zámku v Kroměříži, restauroval některé obrazy a ilustroval knihu Agenda seu rituale olomucense.

V Jihlavě Nosecký maloval na zakázku obrazy pro místní náboženská bratrstva a pro jihlavské měšťany, byl portrétistou (Martin Josef Leopold von Löwenthal), vytvořil cechovní korouhve nebo obrazy na fasádách domů a kostelů.

• 1700 cyklus nástropních maleb (secco) na zámku Zákupy (s M. V. Halbaxem)
• 1702 nástropní malby (secco) v kapli Sedmibolestné pany Marie, Kostel sv. Jakuba, Jihlava (s M. V. Halbaxem, Siardem Noseckým)
• 1702 oltářní obrazy Nejsvětější Trojice, Kristus myje Petrovi nohy, premonstrátský klášter v Nové Říši
• 1705 obraz Vidění svatého Jana Nepomuckého, Mariánská kaple, Kostel sv. Jakuba, Jihlava
• 1706 nástěnné malby (secco) v kapitulní síni a přilehlém sále, dominikánský klášter v Jihlavě
• 1705–1710 obraz Josef Egyptský vykládá ve vězení sny, původně zámek v Plandrech Josefa Ignáce Zeba, nyní zámek Jaroměřice nad Rokytnou
• 1705–1710 obraz Setkání Josefa s Jákobem, původně zámek v Plandrech Josefa Ignáce Zeba, nyní Muzeum Vysočiny v Jihlavě
• 1710 oltářní obraz Vidění svatého Jana Nepomuckého, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné
• 1710–1711 Zelené apartmá v Kroměřížském zámku pro olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu (nedochováno)
• 1712 cyklus sedmi obrazů ze života Sv. Norberta, premonstrátský klášter v Doksanech
• 1712 oltářní obraz Vyučování Panny Marie, premonstrátský klášter v Louce
• 1715 obraz Obětování Krista v chrámu, původně v jezuitské koleji v Jihlavě, nyní Moravská galerie v Brně
• 1718 oltářní obrazy Sv. Pavlína, Zasnoubení Pany Marie, kostel svatého Mořice, Olomouc
• 1720 soubor obrazů čtyř evangelistů, původně Kostel svatého Jakuba ve Vílanci, nyní farní úřad u svatého Jakuba v Jihlavě
• 1723 obrazy Josef vykládá faraonovi sny, Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, Arcidiecézní muzeum Kroměříž
• 1723 devět ilustrací (mědiryt a čárový lept) v knize Agenda seu rituale olomucense, Olomouc
• 1723 jediná dochovaná kresba Svatý Václav přisluhuje při mši, sbírka kresby, Národní galerie v Praze
• 1725 Sv. Florián s vedutou Jihlavy, původně dominikánský klášter v Jihlavě, nyní Moravská galerie v Brně
• 1725 obraz Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, farní úřad u kostela svatého Václava v Mikulově
• po 1725 soubor obrazů čtyř evangelistů, původně městský špitál v Jihlavě, nyní Muzeum Vysočiny v Jihlavě
• po 1725 obraz Josef a Putifarova žena, původně zámek v Plandrech Josefa Ignáce Zeba, zámek Jaroměřice nad Rokytnou
• po 1725 obraz Mystické zasnoubení Blahoslaveného Heřmana Josefa s Pannou Marií, Strahovský klášter
• 1728 obraz Vyučování Panny Marie, minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě
• 1728 výmalba kupole bývalého piaristického chrámu Nalezení svatého Kříže v Litomyšli (nedochováno)
• 1729 obraz Narození Panny Marie, klášterní kostel v Želivi
• 1730 Podobizna Martina Josefa Leopolda von Löwenthal, Muzeum Vysočiny v Jihlavě
• 1730 obraz Smrt Svatého Josefa, minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě
• po 1730 oltářní obrazy Vidění Svatého Norberta (boční oltář kostela Svatého Jana Křtitele, nyní farní úřad u svatého Jakuba v Jihlavě) a Vytažení těla Svatého Jana Nepomuckého z vltavských vod (boční oltář kostela Svatého Jana Křtitele, nyní v depozitáři v kostele Svatého Ignáce v Jihlavě

Některé obrazy do mědirytin převedl Antonín Birkhardt.

Nedochovaná díla a obrazy z okruhu malířské dílny V. J. Noseckého uvádí podrobně Kateřina Plesníková.^[3]

• Jaromír Neumann, Český barok. Praha 1974, s. 90.
• Ivo Krsek, Zdeněk Kudělka, Miloš Stehlík et al., Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996, s. 113, 457.
• Pisková R. a kol., Jihlava. Praha, Nakl. Lidové noviny, 2009, s. 408–409, ISBN 978-80-7106-551-7

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Jindřich Nosecký na Wikimedia Commons
• Kateřina Plesníková, VÁCLAV JINDŘICH NOSECKÝ (1661–1732), Diplomová práce, FF UP Olomouc, 2010
• Michaela Šeferisová Loudová, Wandmalerei um 1700 in der Stadt Jihlava (Iglau). Bürger als Mäzene, Bürger als Publikum. Acta historiae artis Slovenica, 16, 2011, č. 1–2, s. 181–193 – obrazová dokumentace díla V. J. Noska, kostel sv. Jakuba, Jihlava
• Václav Jindřich Nosecký v informačním systému abART