Vilém IV. Hesensko-Kasselský
lankrabě Hesenka-Kasselska
Vilém IV. Hesensko-Kasselský
Narození	24. června 1532 Kassel
Úmrtí	25. srpna 1592 Kassel
Předchůdce	Filip I. Hesenský
Nástupce	Mořic Hesensko-Kasselský
Manželka	Sabina Württemberská
Potomci	Anna Marie, Hedvika, Žofie, Mořic, Kristýna
Rod	Hesenští
Dynastie	Hesensko-Kasselští
Otec	Filip I. Hesenský
Matka	Kristýna Saská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém IV. Hesensko-Kasselský (24. června 1532, Kassel – 25. srpna 1592, tamtéž) byl lankrabě Hesenska-Kasselska a astronom. Byl zakladatelem dnes nejstarší německé dynastie, ta přetrvala až do současné doby.

Vilém se narodil v Kasselu jako nejstarší syn lankraběte Filipa I., zvaného Velkomyslného, a jeho manželky Kristýny Saské. Po otcově smrti v roce 1567 bylo Hesenské lankrabství rozděleno mezi jeho čtyři syny; Viléma, Ludvíka, Filipa a Jiřího. Vilém si vybral oblast v okolí hlavního města Kasselu, proto byla jeho část dědictví nazvána Hesensko-Kasselsko. Ludvík získal okolí města Marburgu (Hesensko-Marbursko), Filip Rheinfels (Hesensko-Rheinfelsko) a Jiří okolí města Darmstadt (Hesensko-Darmstadtsko).

Vilém byl luterán a snažil se o rozšíření a reformování jeho náboženství. Byl neúnavný v úsilí o sjednocení Hesenských luteránů a jiných protestantů proti katolíkům. Nicméně, nehodlal při tomto snažení využít vojenských sil.

Jako lankrabě byl reformátor, vydal řadu vyhlášek, jmenoval odborné úředníky, šetřil finance… Vilém IV. Hesensko-Kasselský zemřel 25. srpna 1592 v Kasselu a vládu po něm převzal syn Mořic. Ten sice konvertoval ke kalvinismu, stále ale tedy byl protestant a otec se mu rozhodl přenechat veškerou vládu. Sám Mořic ale nebyl tak dobrým vládcem, jako byl Vilém, finančně Hesensko-Kasselsko téměř zruinoval kvůli podporování umění a divadel.

Vilém byl nejvíce pozoruhodný díky svým schopnostem; zajímal se o umění, vědy a především o astronomii. V mládí se často scházel s učenci a jeho zájem o astronomii jen stoupal. Nejvíce jej prý inspirovalo dílo Cosmographicus liber od Petra Apiana.

Vilém byl téměř průkopníkem v astronomickém výzkumu, dokonce zlepšoval předměty používané Tychonem Brahem. Zajímal se ale především o pozorování, vytvořil dokonce soupis více než tisíce různých hvězd. Jednotlivé hvězdy rozlišoval pomocí metod obvykle používaných v 16. století. Jeho lexikon hvězd byl zveřejněn v Historia coelestis (Augsburg, 1666) Albertem Curtzem. Další jeho pozorování byla také publikována v Coeli et siderum.

Dne 11. února 1566 si Vilém vzal Sabinu Württemberskou. Měli spolu celkem jedenáct dětí, avšak pouze pět z nich se dožilo dospělosti. Při druhém porodu dokonce Sabina porodila dvojčata, Hedviku a Anežku, avšak Anežka po několika týdnech života zemřela.

• 1. Anna Marie Hesensko-Kasselská (27. 1. 1567 Kassel – 21. 11. 1626 Neunkirchen)^[1]

  ⚭ 1589 hrabě Ludvík II. Nasavsko-Weilburský (9. 8. 1565 Weilburg – 8. 11. 1627 Saarbrücken)^[2]

• 2. Hedvika Hesensko-Kasselská (30. 6. 1569 Kassel – 7. 7. 1644 Hagen)^[3]

  ⚭ 1597 hrabě Arnošt ze Schaumburgu (24. 9. 1569 Bückeburg – 17. 1. 1622 tamtéž)^[4]

• 3. Anežka Hesensko-Kasselská (30. 6. 1569 Kassel – 5. 9. 1569)^[5]
• 4. Žofie Hesensko-Kasselská (10. 6. 1571 Kassel – 18. 1. 1616 tamtéž)^[6]
• 5. Mořic Hesensko-Kasselský (25. 5. 1572 Kassel – 15. 3. 1632 Eschwege), lankrabě hesensko-kasselský od roku 1592 až do své smrti^[7]

  I. ⚭ 1593 hraběnka Anežka ze Solms-Laubachu (7. 1. 1578 Laubach – 23. 11. 1602 tamtéž)^[8]

  II. ⚭ 1603 Juliana Nasavsko-Dillenburská (3. 9. 1587 Dillenburg – 15. 2. 1643 Rotenburg an der Fulda)^[9]

• 6. Sabina Hesensko-Kasselská (12. 5. 1573 – 29. 11. 1573)^[10]
• 7. Sidonie Hesensko-Kasselská (29. 6. 1574 – 4. 4. 1575)^[11]
• 8. Kristián Hesensko-Kasselský (14. 10. 1575 – 9. 11. 1578)^[12]
• 9. Alžběta Hesensko-Kasselská (11. 5. 1577 – 25. 11. 1578)^[13]
• 10. Kristýna Hesensko-Kasselská (19. 10. 1578 Kassel – 19. 8. 1658)^[14]

  ⚭ 1598 Jan Arnošt Sasko-Eisenašský (9. 7. 1566 Gotha – 23. 10. 1638 Eisenach), vévoda sasko-kobursko-eisenašský v letech 1572–1596, vévoda sasko-koburský v letech 1633–1638 a vévoda sasko-eisenašský od roku 1596 až do své smrti^[15]

• 11. Julie Hesensko-Kasselská (*/† 1581)^[16]

Kromě těchto jedenácti legitimních dětí měl Vilém ještě několik nemanželských. Mezi ty nejslavnější patřil Philipp von Cornberg (1553-1616), syn Viléma a Alžběty z Valdštejna. Philipp (neboli Filip) byl otcem povýšen do šlechtického stavu a stal se předchůdcem všech baronů von Cornberg.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William IV, Landgrave of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém IV. Hesensko-Kasselský na Wikimedia Commons