Violette Cornelius

Violette Cornelius
Narození	17. března 1919 Singapur
Úmrtí	23. ledna 1998 (ve věku 78 let) Saint-Maximin
Povolání	performerka, fotografka, odbojářka a fotograf architektury
Manžel(ka)	Jan Huckriede (od 1945)
Partner(ka)	Jurriaan Schrofer (do 1964)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violette Cornelius (17. března 1919, Batavia, Nizozemská východní Indie – 23. ledna 1998, Saint-Maximin, Francie)^[1] byla nizozemská fotografka a odbojářka během druhé světové války. Během války se přidala k umělecké odbojové skupině a přispívala do tajných časopisů.

Po válce se specializovala na fotografii architektury.^[2] Spolupracovala na mnoha fotoknihách, včetně jedné o Hoogovens IJmuiden s fotografem Casem Oorthuysem a dalšími. V roce 1957 nasnímala spolu s autorem Janem Elburgem knihu o městě Weesp. Poté, často s kolegou Seanem Wellesley Millerem, zachycovala migraci do městských oblastí v rozvojových zemích. Později publikovala reportáže o Iráku, Indii, Peru, Jemenu a některých zemích Afriky. V roce 1956 spolupracovala s fotografkou maďarského původu Atou Kandó na dokumentování situace maďarských uprchlíků cestujících do Rakouska.^[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Violette Cornelius na anglické Wikipedii.

• Seznam nizozemských fotografek
• Ženy ve fotografii

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Violette Cornelius na Wikimedia Commons