Volby do Knesetu 1955

Volby do 3. Knesetu se v Izraeli konaly 26. července 1955. Výsledkem bylo vítězství levice vedené stranou Mapaj Davida Ben Gurion. Volební účast byla 80,7 %.

Výsledky

strana	hlasů	% hlasů	křesel na začátku funkčního období	křesel na konci funkčního období
Mapaj	274 735	32,2	40	40
Cherut	107 190	12,6	15	15
Všeobecní sionisté	87 099	10,2	13	13
Národní náboženská strana^{[p 1]}	77 936	9,1	11	11
Achdut ha-Avoda	69 475	8,2	10	10
Mapam	62 401	7,3	9	9
Náboženská fronta Tóry^{[p 2]}	39 836	4,7	6	6
Maki	38 492	4,5	6	6
Progresivní strana	37 661	4,4	5	5
Demokratická kandidátka izraelských Arabů	15 475	1,8	2	2
Pokrok a práce	12 511	1,5	2	2
Zemědělství a rozvoj	9 791	1,1	1	1

Sefardové a orientální komunity	6 994	0,8	0	0
Arabská kandidátka - Střed	4 484	0,5	0	0
Likud - Lidové ekonomické hnutí	3 044	0,4	0	0
Jemenitské sdružení	2 459	0,3	0	0
Synové Jemenu a Náboženské nestranické hnutí - Původní náboženská kandidátka	2 448	0,3	0	0
Kandidátka nových imigrantů	1 188	0,1	0	0
Svaz starších pracujících
Celkem	853 219	100	120	120

Třetí Kneset

Na rozdíl od druhého Knesetu byl třetí Kneset jedním z nejstabilnějších v izraelských dějinách. Během funkčního období Knesetu se vyměnily pouze dvě vlády a do dnešní doby (2010) se jedná o jediný Kneset, během něhož nedošlo k rozdělování či slučování politických stran. Obdobně jako v prvním a druhém Knesetu byl i ve třetím Knesetu jeho předsedou Josef Šprincak, a to až do své smrti 28. ledna 1959. Ve funkci jej nahradil poslanec za stranu Achdut ha-Avoda Nachum Nir.

Sedmá vláda

Na začátku třetího Knesetu vytvořil David Ben Gurion 3. listopadu 1955 v pořadí sedmou izraelskou vládu (během předchozích dvou Knesetů bylo celkem šest vlád; dvě v prvním a čtyři ve druhém). Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu s Národní náboženskou frontou (která se později přejmenovala na Národní náboženskou stranu), Mapam, Progresivní stranou, Achdut ha-Avodou a třemi stranami izraelských Arabů (Demokratickou kandidátkou pro izraelské Araby, Pokrokem a prací a Zemědělství a rozvojem). Vláda měla 16 ministrů. Vláda padla po Ben Gurionově rezignaci dne 31. prosince 1957 kvůli prosakování informací ze zasedání vlády.

Osmá vláda

Osmou vládu vytvořil Ben Gurion o týden později dne 7. ledna 1958 se stejnými koaličními partnery. Stejný zůstal i počet ministrů. Osmá vláda padla po Ben Gurionově rezignaci ze dne 5. července 1959 poté, co levicové strany hlasovaly proti vládnímu návrhu na prodej zbraní Západnímu Německu a odmítly opustit koalici. Volby do čtvrtého Knesetu pak byly svolány na 3. listopadu 1959.

Odkazy

Poznámky

↑ Původně koalice stran Mirzachi a ha-Po'el ha-Mizrachi, která kandidovala pod názvem Národní náboženská fronta, před změnou názvu na ha-Po'el ha-Mizrachi-Mizrachi a poté během funkčního období Knesetu na název Národní náboženská strana.
↑ Náboženská fronta Tóry si změnila název na Agudat Jisra'el - Po'alej Agudat Jisra'el. Následně se před volbami v roce 1959 vrátila ke svému původnímu názvu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1955 na anglické Wikipedii.

Literatura

ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.

Související články

Seznam členů třetího Knesetu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Knesetu 1955 na Wikimedia Commons
(anglicky) Kneset – Historický přehled 3. Knesetu
(anglicky) Kneset – Volební výsledky

[1] Původně koalice stran Mirzachi a ha-Po'el ha-Mizrachi, která kandidovala pod názvem Národní náboženská fronta, před změnou názvu na ha-Po'el ha-Mizrachi-Mizrachi a poté během funkčního období Knesetu na název Národní náboženská strana.

[2] Náboženská fronta Tóry si změnila název na Agudat Jisra'el - Po'alej Agudat Jisra'el. Následně se před volbami v roce 1959 vrátila ke svému původnímu názvu.

[p 1]

[p 2]