Argonaute
Základní údaje
Typ	ponorka
Číslo trupu	Q40
Uživatelé	Francouzské námořnictvo
Zahájení stavby	leden 1903
Spuštěna na vodu	28. listopadu 1905
Uvedena do služby	leden 1911
Osud	vyřazena 1919
Předchůdce	třída Aigrette
Následovník	třída Émeraude
Takticko-technická data
Výtlak	306 t (na hladině) 409 t (pod hladinou)[1]
Délka	48,9 m
Šířka	4,2 m
Ponor	2,8 m
Pohon	2 kotle, 1 parní stroj, 1 elektromotor 1 lodní šroub 350 + 230 hp
Rychlost	10,2 uzlu (na hladině) 6 uzlů (pod hladinou)
Dosah	1076 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 45 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka	22
Výzbroj	2× 450mm torpédomet 4× 450mm externí torpédo
Ostatní	operační hloubka ponoru 30 m

Argonaute (Q40) byla experimentální ponorka francouzského námořnictva. Ve službě byla v letech 1911–1919.^[2]

Ponorku navrhli Émile Bertin a Emmanuel Petithomme. Postavila ji francouzská loděnice Arsenal de Toulon. Její původní jméno Oméga bylo 27. září 1910 změněno na Argonaute. Stavba byla zahájena v lednu 1903. Na vodu byla spuštěna 28. listopadu 1905 a do služby byla přijata v lednu 1911.^[2]

Ponorka měla jednoplášťový trup. Vyzbrojena byla dvěma příďovými 450mm torpédomety, čtyřmi 450mm torpédy umístěnými na trupu. Celkem tak nesly šest torpéd. Pohonný systém tvořily dva kotle Du Temple a parní stroj s trojnásobnou expanzí o výkonu 350 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Pod hladinou ponorku poháněl elektromotor o výkonu 230 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 10,2 uzlu na hladině a šest uzlů pod hladinou. Dosah byl 1076 námořních mil při rychlosti osm uzlů na hladině a 45 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.^[1] Operační hloubka ponoru dosahovala třicet metrů.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Argonaute na Wikimedia Commons