Barkaj
Barkaj (hebrejsky בַּרְקַאי, doslova „Jitřenka“ v oficiálním přepisu do angličtiny Barqay[2], přepisováno též Barkai) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Haifském distriktu, v Oblastní radě Menaše. GeografieLeží v nadmořské výšce 72 metrů, na pahorku poblíž vyústění údolí Vádí Ara do hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížiny. Obec se nachází 13 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 50 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu, cca 37 kilometrů jižně od centra Haify a 10 kilometrů severovýchodně od města Chadera. Barkaj obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. Pobřežní nížina je zcela židovská, ovšem 2 kilometry východně a severovýchodně od kibucu začíná pás měst ve Vádí Ara obydlených izraelskými Araby. Barkaj je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 6 (Transizraelská dálnice), jež míjí vesnici na východě a kříží se poblíž kibucu s dálnicí číslo 65 ve směru Chadera-Vádí Ara-Afula. DějinyKibuc Barkaj byl založen v roce 1949.[2] Jméno kibucu znamená hebrejsky jitřenka a také je akronymem Banej Romanija Kibuc Erec Jisra'el (בני רומניה קיבוץ ארץ ישראל). Šlo o skupinu židovských přistěhovalců z Rumunska, kteří stáli za založením kibucu. Ta se zformovala ještě v Rumunsku v roce 1947. Nejprve se do tehdejší mandátní Palestiny přestěhovala první část dospělých osadníků. Ti zpočátku pobývali v kibucu Bejt Alfa. Během války za nezávislost pak osídlili nynější lokalitu.[3] Přišli sem 10. května 1949. V roce 1950 doplnila populaci kibucu skupina Židů z USA.[4] Osadníci se nastěhovali na pahorek, na kterém se do té doby rozkládala arabská vesnice Vádí Ara (nezaměňovat se stejnojmenným sousedním údolím a vodním tokem Vádí Ara). V roce 1931 v ní žilo 81 lidí v 18 domech. V únoru 1948 počátkem války za nezávislost byla Vádí 'Ara ovládnuta izraelskými silami a arabské osídlení tu skončilo. Část vesničanů zde ještě několik měsíců pobývala, ale v červenci 1949 byla i ona odsunuta. Většina zástavby arabské vesnice pak byla zbořena, s výjimkou dvou domů.[5] Roku 1951 byla do kibucu Barkaj zavedena elektřina. Roku 1953 došlo k napojení na telefonní síť. Roku 1961 byl zprovozněn plavecký bazén.[4] Ekonomika kibucu Barkaj je založena na zemědělství a průmyslu (firma na produkci plastů).[3] Tato továrna zahájila provoz roku 1971. Počátkem 21. století prošel kibuc privatizací a zbavil se kolektivních rysů svého hospodaření.[4] DemografiePodle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Barkaj Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1] Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 508 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 0,8 %.[1]
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|