Barys Kit
Barys Uladzimirovič Kit (bělorusky Барыс Уладзіміравіч Кіт, rusky Борис Владимирович Кит; 6. dubna 1910 Petrohrad, Rusko – 1. února 2018 Frankfurt nad Mohanem) byl běloruský a americký[1] matematik, fyzik, chemik a odborník na kosmonautiku. Působil zejména ve Spojených státech amerických. ŽivotopisNarodil se v Petrohradu v rodině Bělorusa, zaměstnance Ministerstva pošty a telegrafu, s rodiči se nedlouho poté přestěhoval do jejich běloruského domova. V letech 1928 až 1933 vystudoval matematiku na Univerzitě Štěpána Báthoryho ve Vilniusu (tehdy polské Wilno). Začal vyučovat matematiku na běloruském gymnáziu ve Vilniusu a v roce 1939 se stal jeho ředitelem.[2] Po začátku druhé války a připadnutí Vilniusu Litvě se vrátil do sovětského Běloruska a začal se věnovat rozvoji místního školství. Byl jmenován školním inspektorem Baranovičského okruhu a vyučoval i na baranovičském učitelském ústavu.[2] V té době byla v oblasti díky jeho úsilí otevřena celá řada škol.[3] V roce 1941 byl Sovětský svaz přepaden nacisty. Kit pak pracoval jako učitel a ředitel pedagogické školy v běloruských Pastavách. Pro podezření ze spolupráce s partyzány byl uvězněn gestapem a víc než měsíc strávil ve vězení. Byl propuštěn po písemných zárukách od bývalých studentů.[2] V roce 1943 se stal ředitelem obchodní školy v Maladzečně, k jejímuž otevření vydaly německé okupační úřady povolení. V roce 1944 mu naopak kvůli jeho pedagogické činnosti hrozilo obvinění z kolaborování s nacisty ze strany sovětských orgánů,[1] odjel proto do Německa, kde pracoval v mnichovském ukrajinském gymnáziu opět jako učitel matematiky. Zároveň studoval na zdravotnické fakultě mnichovské univerzity. Práce v USANa konci roku 1948 se přestěhoval do USA, kde pracoval ve farmaceutické společnosti. Pomáhal nově přistěhovalým běloruským imigrantům. V roce 1950 se přemístil do Los Angeles a začal pracovat jako chemik v různých společnostech.[2] Od poloviny 50. let začala jeho vědecká dráha v oblasti astronautiky a kosmického výzkumu, která trvala 25 let.[1] Nastoupil do společnosti North American Aviation, kde zkoumal možností použití tekutého vodíku jako raketového paliva. V roce 1960 vydal první učebnici o palivu pro raketové systémy v dějinách. Jako matematik-analytik vypracoval pro International Telephone and Telegraph Corporation systém prostředků spojení mezi Zemí a Měsícem jako součást programu Apollo.[2] Zaměstnala ho i americká vláda, pro niž působil jako konzultant pro otázky sovětské kosmonautiky. V roce 1964 popsal její stav v publikaci vydané ve spoluautorství s Frederickem Ordwayem.[2] Přednášel také matematiku na Marylandské univerzitě, kde i později byl emeritním profesorem. Práce v NěmeckuV roce 1972 se přestěhoval do Německa a usadil se ve Frankfurtu. V roce 1982 získal titul Ph.D. na Univerzitě v Řezně.[3] Osobní životMěl dva syny, jeden se věnoval rovněž astronautice, druhý se stal chirurgem. Žil s manželkou Tamarou Kazevičovou.[4] OceněníBarys Kit byl čestným členem předsednictva Německé astronautické společnosti Hermanna Obertha, členem výboru Mezinárodní astronautické akademie, viceprezidentem Eurasijské mezinárodní astronomické akademie.[3] Byl čestným občanem Navahrudaku.[3] 3. října 1991 obdržel Kit diplom akademika Mezinárodní akademie astronautiky.[2] OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|