Bridel byl synem mladšího městského písaře a syndika Václava Bridla (cca 1585-1643).[2] Studoval nejprve na gymnáziu v pražském Svatováclavském semináři. Do jezuitského řádu vstoupil v osmnácti letech roku 1637. Společně se svým spolužákem Bohuslavem Balbínem vystudoval teologii a filosofii. Vysvěcen na kněze byl roku 1650 a poté působil jako profesor rétoriky a poetiky na Karlově univerzitě. Protože měl značné finanční prostředky, založil roku 1656 v Klementinu tiskárnu, kterou vedl jako správce. V té době také napsal většinu svých významných děl. V roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru. Zemřel roku 1680, když pomáhal ošetřovat nemocné morem v Kutné Hoře[3] při velké morové epidemii v českých zemích.
Jeho celoživotní tvorbu tvoří asi třicet děl. Hojně překládal a psal legendy, písně, básně i filosofická, meditativní a náboženská didaktická díla. Většina z nich vyšla ve své době anonymně, jen výjimečně byla podepsána monogramem F.B.S.I. O Bridelově autorství některých děl nevěděli ani někteří jeho současníci.
Život svatého Ivana (1657), spis o životě svatého Ivana, syna charvátského krále Gestimula a jeho ženy Alžběty, který se na své pouti dostal až do Čech a žil zde jako poustevník.
Co Bůh? Člověk? (1659), poetická skladba dnes považována za vrcholné dílo české barokní poezie.[4] Je pojata jako promluva samotného básníka v první osobě k Bohu. Básník vede úvahu nad mladostí a pomíjivostí člověka v protikladu k nekonečnosti a velikosti Boha. Celé dílo vyzdvihuje kontrast lidské bytosti a Boha.
Hodinky o sv. arciotci Ignaciovi, Rozjímání sv. Ignacia, Hodinky o sv. Františku Xaveriovi, Píseň sv. Xaveria toužebná o lásce Boží a Plavba do Japonie (vše 1659), vytištěno v jednom svazku společně s básní Co Bůh? Člověk?.
Svatý František Xaverius z Tovaryšstva Ježíšového (1659),
Katechizmus katolický (1681–1684), nová úprava vydání z roku 1672 s přídavkem Křesťanské učení veršemi vyložené.
Edice
Rozjímání o nebi v noci na jitřní Božího narození, Lidové závody tiskařské a nakladatelské, Olomouc1931, báseň z Jesliček vybral a do tisku připravil Josef Vašica,
Hymny, písně, legendy, Host, ÚČL AV ČR, Brno2020, vybral, uspořádal a komentář napsal Jan Linka
Odkazy
Reference
↑Lexikon české literatury 1 A-G, Academia, Praha 1985, str. 301-302
↑ČERNÝ, Václav. Fratres in fide. Příbuzenské vazby staroboleslavského probošta P. Jana Alexia Čapka. Bohemiae Occidentalis historica. 2015, roč. 1, čís. 2, s. 34–55. Dostupné online.
↑Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2005, str. 96–97
ČERNÝ, Václav. Fratres in fide. Příbuzenské vazby staroboleslavského probošta P. Jana Alexia Čapka. Bohemiae Occidentalis historica. 2015, roč. 1, čís. 2, s. 34–55. Dostupné online
FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN80-200-0797-0.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 72.