Bolek Polívka
Boleslav „Bolek“ Polívka (* 31. července 1949 Vizovice) je český herec, komik, mim, dramatik a scenárista. ŽivotNarodil se ve Vizovicích do rodiny drogisty Jaroslava Polívky (1899[1]–1966) a jeho ženy Boleslavy (1908–1980).[2][3] V roce 1971 vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně[4] a od roku 1972 působil v brněnském Divadle na provázku. V roce 1993 si v Brně založil vlastní Divadlo Bolka Polívky. Ztvárnil řadu divadelních, filmových a televizních rolí, získal dva herecké České lvy, jeho divadelní práce je mezinárodně známá. HerectvíVe svých autorských pantomimických inscenacích, které si sám režíroval a vytvářel v nich hlavní role (Am a Ea, Pezza versus Čorba, Pépe, Trosečník, Poslední leč, Šašek a královna), se inspiroval klauniádou, komedií dell'arte i filmovou groteskou, ale užívá i slova a záměrně překračuje hranice žánru směrem k totálnímu herectví. Specifický styl jeho autorského divadla získal obdiv a uznání po celém světě.[zdroj?] Se zahraničními divadly a umělci také často spolupracuje.[zdroj?] Za ztvárnění postavy faráře Holého ve filmu Zapomenuté světlo získal Českého lva a cenu za herecký výkon na MFF Karlovy Vary v roce 1997. Druhého Českého lva dostal za roli ve filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. Film byl také nominován na Oscara. Účinkoval v několika filmech Věry Chytilové, např. v komedii Kalamita (1981), ve filmovém přepisu vlastní divadelní hry Šašek a královna z roku 1987, v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) či v podobenství Vyhnání z ráje (2001). V televizi uváděl vlastní pořady Manéž Bolka Polívky a Bolkoviny, v mnoha jiných vystoupil jako host. V roce 2024 získal na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.[5] PodnikáníJedna jeho scénka z Manéže z roku 1993, kdy sám sebe pasoval na doživotního valašského krále, stála u zrodu úspěšného projektu pro podporu cestovního ruchu Valašské království založeného Tomášem Harabišem. Bolek Polívka byl též dlouhou dobu tváří tohoto projektu. Na své farmě v Olšanech (kde se natáčelo populární Dědictví) pořádal happeningy a recesní akce, např. mistrovství světa v házení flinty do žita. Česká televize odtud na přelomu milénia vysílala cyklus recitálů zejména folkových formací s názvem Zpívání na farmě. V březnu 2013 poslal Krajský obchodní soud v Brně Polívkovu farmu kvůli osmimilionovému dluhu bez příslušenství do úpadku.[6] K 9. dubnu 2013 bylo přihlášeno celkem 55 pohledávek za cca 56 000 000 Kč, z toho 11,6 milionů korun tvoří dotace z fondů EU.[7] Na podzim 2013 farmu vydražila firma Alkony-CZ za 15 milionů korun, ale cenu neuhradila kvůli tomu, že Polívka prodal okolní pozemky včetně přístupové cesty, které patřily přímo jemu a nikoli farmě, svému známému Alexandru Seidlovi. Polívka dále postoupil své pohledávky v hodnotě 8,5 milionů korun svému dalšímu známému a společníkovi Alexandra Seidla, Zbyňku Cejnarovi.[8] Cejnar tvrdí, že konkurzní správkyně nejednala v prospěch všech věřitelů tím, že vyvolávací cenu farmy stanovila nízkou oproti znaleckému posudku.[8] Proto čelí od listopadu 2013 kvůli ochraně věřitelů a kvůli úmyslnému snižování hodnoty farmy během konkurzu insolvenčnímu řízení i Polívka.[9][10] V roce 2019 měla již farmu v majetku společnost Porta Spes, která v ní začala budovat byty a přičlenila ji ke stájím, které zde postavila a od roku 2004 provozuje. Celý areál je nyní znám jako Statek Olšany.[11][12] RodinaJe otcem šesti dětí – tří dcer a tří synů. Nejstarší je dcera Kamila, jejíž matkou je Stanislava Polívková. Následuje Anna; její matkou je herečka Evelyna Steimarová. Dále syn Vladimír Polívka, který se narodil do manželství s francouzskou herečkou Chantal Poullain. Manželkou Bolka Polívky od roku 2020 je Marcela Polívková, se kterou má syny Jana Boleslava a Františka Antonína a dceru Marianu. Výběr filmografie
OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
Information related to Bolek Polívka |